Není nad to, najít vše, co potřebujete, na jednom místě… U Noitze to platí hned ve dvou směrech – jednak nabízí to nejlepší z Wachau i ostatních rakouských vinařských oblastí, jednak sídlí v bývalém kostele jménem Kloster Und, kde kromě této vinotéky najdete ještě výstavní prostor, fajnovou restauraci a noční klub v podzemí. Sehr praktisch!

Interiér je čistý a jednoduchý – tmavé dřevo+sklo+nerez a všude spousta dobrých lahví, víc ke štěstí nepotřebuju. Navíc je tu plno světla – jedna stěna totiž míří do dvora a je celá prosklená. Osvětluje tak několik barových stolků s lavicemi a židlemi, u kterých si můžete dát láhev přímo na místě.

Sortiment sestává ze špičky vinařů z Wachau (Prager, Alzinger, Knoll, Donnabaum, Högl a hlavně Hirtzberger a oba Pichlerové, Rudi i FX) i jiných vinných regionů Rakouska jako Kremstal, Burgenland, Niederosterreich či Štýrsko, a k tomu nějaká ta Francie, Itálie a Španělsko. Nás samozřejmě nejvíc zajímaly poklady z Wachau, které tu prodávají za velmi slušné ceny – nedělala jsem úplně hloubkovou analýzu, ale porovnávaná vína vycházela maximálně o euro víc než přímo u vinaře a většinou o něco levněji než u konkurence Fohringer ve Spitzu. Pokud tedy zhruba víte, co chcete, a nemáte čas objíždět postupně všechna vinařství ve Wachau, Noitz je výborná volba.

My si nabrali jak Smaragd značky FX Pichler (čti Píchla), na který ještě pár let nešáhnu, tak střední kategorii Federspiel od různých vinařů (10 – 20€ láhev), kterou si postupně užiju k rybám. Mým velkým tipem jsou rakouské růžovky z Niederösterreich  – spoustu radosti za cenu kolem 5–6 eur, ideální na takový to letní camrání (pardon my French). Jestli radši sladší, jděte do Mercazu od Proidla; svěžest a bobulové ovoce nabízí Bucheggerovo skrumáž Pinotu, Merlotu a Zweiglu; milovníci vtipného designu nechť sáhnou po Rosé od Freda Loimera – Zweigelt s krásnou kyselinkou (jen 2g zbytkového cukru proti 6,6 kyselin, juch!), který vám na své odlepovací růžové zadní etiketě na férovku sdělí, že než si ho užít ve špatné společnosti, to si ho vychutnejte radši sami. (Já se rozdělila. Společnost nebyla špatná, ale stejně, doteď mě ta štědrost mrzí.)

Kromě vína ve Wachau všude narazíte i na meruňky (slovo Marille je fakt všudypřítomné), z nichž tu prodávají přírodní nektar bez konzervantů. Nalijte si ho do prosecca nebo jiného šumivého vína a máte ideální letní aperitiv a opíječ žen v jednom (taková nenápadná limonádka s užitečnými volty, že). Z doplňkového sortimentu jsem dále neodolala Maldonské soli a hlavně skleničkám rakouské značky Zalto. Skleničky jsou ručně vyráběné, z tenoučkého křišťálu, ale prý strašně odolné. Mají subtilní design v několika různých tvarech dle typu vína, já šla do Universalu za 28,50 E/kus (při nákupu 6 kusů nabízeli 10% slevu).

Personál vládne slušnou angličtinou a je opravdu milý a kompetetní- i když si narozdíl ode mne předem neprojedete wachauské Who is Who, jejich znalost prodávaných vín či možnost ochutnat vás pravděpodobně navede ke správnému cíli. Pokud máte trochu času a zájem o víno, asi se s nimi i zapovídáte. (Ano, byli jsme tam dlouho.) Shodou náhod se nám podařilo seznámit se i se sympatickým majitelem Franzem Noitzem a jejich druhým prodejním prostorem v nedalekém Paltu (http://members.aon.at/wein.handlung/in-phi.htm), moderní stavbě jednoduchých linií, která slouží jako kancelář, degustační místo a velkoobchodní sklad. U příjezdové cesty pěstují řádek s různymi odrůdy vinné révy, ze kterých na zkoušku dělali vlastní červené a bílé cuvée – pan majitel prý víno musel sprchovat ve vlastní vaně teplou vodou, aby se spustila fermentace…