Shrnutí: „E-shop (a v dohledené době snad i kamenný obchod na Žižkově) s víny, která nesou přívlastky bio, přírodní, naturální, poctivá, tradiční a mnohé další, ale především mají skoro vždy příběh a jsou něčím zajímavá. A navíc dobrá.“
Na úvod jedno varování: Pro Veltlín.cz jsem se podílel na tvorbě jejich webových stránek, z velké části proto, že mi byl nápad od začátku sympatický. Zda něco prodají či ne mou původní fakturu ale už nezmění a myslím, že následující hodnocení nijak neovlivňuje.
Jako blázna do vína, který psaní o něm tráví skoro každý den, není úplně snadné mne opravdu nadchnout. Sortimentu z Veltlínu se to daří. Bogdan Trojak, básník a vinař v jedné podobě, má neuvěřitelnou schopnost víno popisovat tak sugestivně a krásně, že to doslova nutí k nákupům (někdy bych to chtěl umět podobně). A navíc má cit pro vína, která jsou něčím opravdu zajímavá. A k tomu všemu i dobrá. Ve svém e-shopu nabízí jak produkci moravského sdružení Autentisté, jehož je členem, tak i kousky z dalších zemí bývalé rakousko-uherské monarchie, naší bývalé „širší“ vlasti. Ochutnat tak můžete nejen Slovensko, Rakousko, Slovinsko a Maďarsko, ale i hodně zajímavé věci z Itálie. Obvykle jde o vinařství malá, leckdy miniaturní, a vína často jinde nedostupná.
Všechna vína ze sortimentu veltlínu by měla být především „pravdivá“, vyrobená bez unifikujících moderních šlechtěných kvasinek, enzymů, bez úprav arabskou gumou či dosypáváním tříslovin. Kupa konzumentů má z přívlastků jako bio(dynamický), přírodní či naturální u vína strach, očekávají věci podivné a vlastně ne vůbec dobré, určené pro úzkou skupinu nadšenců. Sortiment Veltlínu dokáže tento předsudek snadno rozptýlit, ale zároveň nabízí i ty „ujetiny“ (či chcete-li speciality, vína jdoucí proti současným trendům).
Veltlíny od Hanse Czerneho z Wagramu, Frankovka od Oty Ševčíka, Neuburské od Korábů, všechna vína od Franze Weningera (od nejlevnější frankovky po její špičkovou podobu ze starých keřů) či tichá červená od Paola Cianferoniho vám ukáží, jak mohou být poctivá přírodní vína skvělá a přitom snadno uchopitelná i těmi, co mají zatím zkušenost jen s konvenční produkcí. Pokud se cítíte na trochu experimentů, zabruste do produkce Richarda Stávka, zkuste Pinot Blanc od Franze Strohmeiera ze Štýrska či hledejte jméno Angiolino Maule a vína z odrůdy Garganega. Obchod nabízí i předpřipravené degustační kartony, pokud se při první objednávce nechcete trápit zkoumáním celého sortimentu. Ale není nějak zásadně široký, doporučoval bych to proklikat celé a přečíst si popisky, já se u nich dobře bavím.
Projekt Veltlín.cz (aka Bioclub, což je ovšem poněkud zavádějící jméno) není jen obchodem s víny, pravidelně se snaží pořádat ochutnávky (v trochu „misijním stylu“, prostě snaha přesvědčit všechny okolo, že ten přírodní styl vinaření je lepší) a také na webu uveřejňují texty ze světa poctivých vín. Původně byl web koncipován především jako magazín s obchodem (v této prioritě, proto vám možná bude připadat takový lehce rozpolcený a možná ne stoprocentně intuitivní), ale očividně je na psaní dost málo často. Což je škoda. Navíc mi v poslední době přijde, že ani sortiment se moc nemění, leckterá vína jsou dlouhodobě vyprodána a náhrada nepřichází. Vybrat si stále jde více než snadno, přesto by to chtělo trochu oživit.
Veltlín je momentálně v procesu přípravy vinotéky na Žižkově. Než bude fungovat, je možné objednávat přes web, telefon a e-mail a vyzvedávat si objednaná vína v Praze, Brně či nechat zaslat spediční službou. Nově mají povedeně ilustrované odběrné kartony (s uchem, snadno se nese) na šest lahví. Ceny jsou „korektní“, oproti maloobchodním přímo u vinaře nejsou nějak přestřelené. Navíc dost povedené kousky koupíte už okolo dvou stovek za láhev. U všeho je navíc jistota kvalitního skladování, které je u podobných vín nutností.

