pan Cuketka A 8. srpen 2011 # Hodnocení: OK
Shrnutí: „U Lasíků vás čeká pohostinnost, přátelský duch místa a fantastické domácí koláče. Jediný pozor si dávejte na velmi slabou kávu.“
Jako hodnotu má jeden starý dům a jeho dvorek? Když přidáte cit a nefalšovanou pohostinnost, ukáže se, že velkou! Posezení U Lasíků patří k řadě pohostinských zařízení, které se postupně objevují a obnovují na cestě romantickým Tichým údolím. Když si jej projdete celé, z Roztok až do Únětic, natrefíte na řadu jejich pozůstatků. Některé jsou novější, jiné spíše obskurní a na jiných zase můžete pozorovat zašlou slávu.
U Lasíků vytvořili posezení v rodinném stylu. Přivítají vás přímo na svém dvorku u rodinného domu, který zabydleli starými (ale čistými) křesílky a stolky. Atmosféra je tu navíc tak příjemná, že se skoro až ostýcháte, chovat se tu jako host, který platí. Velký díl má na tom přirozená pohostinnost a servis, který dojem rodinné návštěvy ještě víc posilňuje. Drobné nedokonalosti obsluhy vyplývají spíše z rodinného charakteru podniku, než z nedbalosti nebo odbyté péče.
K jídlu si můžete přát doma napečené koláče — my zrovna měli fantastický švestkový (dvakrát ;) a jeden mandlový tvarohový. Na tenkém těstě, s poctivou náplní a krásnými kousky ovoce a máslovou drobenkou (už jen kvůli nim, tam má cenu vyrazit). Rozlévají i víno (převážně Moravu, do malých karaf po 0,25l), připravují čaje a kávu. Nepitelná káva, snad instant nebo produkt nějakého superautomatu, je taky jedinou vadou na kráse. Kdyby je jednoduše nahradili čerstvou kávou na do french pressu nebo na drip baru, byl by to ráj i pro pocestné kávomilce.
U Lasíků se také nemusíte bát přijít s dětmi. Venku je fajn dvorek k průzkumu i vybavené pískoviště na hraní. Dokonce dávají i ohrádku ke vchodu, aby se vám potomci nezaběhli… ;)

