Shrnutí: „Ufo, legenda, přírodní úkaz ? Bláhovka si už roky neochvějně drží své výsadní místo na špici brněnských hospod. “
Web je plný nadšených výkřiků a chvalozpěvů uctívačů tohoto kultovního podniku, a také každý zasvěcený Brňák vás pošle za dobrým pivem právě sem. Toto zjevení mezi brněnskými hospodami vás dostane během prvního doušku místní Plzně z tanku, tedy pokud seženete místo. Pokud ne, což je dost jisté pokud tedy nedorazíte v extrémně brzkých odpoledních hodinách, můžete se svého půllitru chopit u výčepu a přidat se k davu stojícím na chodníku před hospodou. Na Bláhovku jsem začal chodit už za dob svých vysokoškolských studií a dnes, protože se sem dostanu jen velmi zřídka, je to pro mě událost srovnatelná s pocitem, když ve firmě dostanete nové služební auto. Klíčem je znát někoho ze štamgastů, ke kterým se můžete vecpat k jednomu z nemnoha stolů.
Důvod proč si sednout ? Pokud nejste masochističtí vyznavači lehce přehlíživého způsobu jednání obsluhy s hosty nebo postávání přede dveřmi do hospody, může to být jedině místní, legendami opředené, pečené, koleno. Křupavá kůrčička, hebké, jemné, na jazyku se mazlivě rozplývající masíčko. Co dodat ? Zkuste i minimalistický chléb s tvarůžkem, křehký domácí karbenátek, nivové koule pro vonný dech nebo nakládaný hermelín. Nebudete zklamáni ani jednou z nemnoha položek místního menu. A pivo ? I ti co si v jiných podnicích dají s bídou čtyři kousky a odcházejí s pocitem, že snědli fabriku na CO2 si tady dají kousků osm, a odejdou, ne, odtančí po svých.
Pro úplnost, i přes mou zjevnou podjatost, musím zmínit dvě slabiny tohoto zařízení. Tady vládnou kuřáci a vy to určitě po odchodu poznáte. Také fanatičtí vyznavači hygieny at´ raději zůstanou doma, nebotˇ pánské toalety mohou v pozdních večerních hodinách býti poněkud nevábné. Hlavně neházejte drobné do pisoárů, vrátíte se sem i tak !

