Shrnutí: „Jsem moc ráda, že tenhle sklep existuje a funguje. Konečně je tu příjemné místo k posezení u kvalitního vína za bezkonkurenční cenu, odkud nebudu smrdět jako dvacet let používaný popelník.“
Sklep Grébovka nabízí Pražanům jedinečnou možnost ochutnat víno přímo u vinohradu a posedět ve sklípku, ve kterém víno skutečně vzniká. Do sklípku v Havlíčkových sadech, který je otevřen v pátek a sobotu od 14:00 do 21:00 hodin (oficiálně, ve skutečnosti bývá otevřeno, dokud jsou hosté), jsem zavítala už několikrát.
Nově postavený sklep na okraji viniční tratě Grébovka vypadá zvenčí jako protiatomový kryt a uvnitř spojuje tradiční atributy vinného sklepa (cihlový klenutý strop, dřevěné stoly a lavice) a modernu (nerezové tanky v chlazeném prostoru za skleněnou stěnou, vysoký bar). Ve sklepě se zpracovávají pouze hrozny z Grébovky, kde se pěstují odrůdy Müller Thurgau, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Hibernal, Modrý Portugal, Dornfelder, Rulandské modré a Neronet.
Při mé poslední návštěvě v červenci byl v nabídce Müller Thurgau (voňavý, lehce muškátový, v chuti trošku mentolu a v závěru příjemná grepová hořkost), Ryzlink rýnský (nekomplikované víno, s vyšší kyselinou, nezaujal mě), Modrý Portugal (ovocně-peckovitý, lehce natrpklý, svádí k dalšímu napití, nejspíš nejlepší víno v nabídce) a Dornfelder rosé (klasické „letní“ osvěžující rosé, příjemné, s krásnou barvou). Všechna vína jsou jednoduchá, přímočará, dobře pitná, ideální k posezení a povídání ve sklepě a přes léto hlavně přímo ve vinici. Vinohrad je lemovaný masivní kamennou zídkou, sluníčkem pěkně prohřátou, na které se dá výborně posedět třeba zrovna se džbánkem růžovky. Stačí natáhnout ruku a dosáhnete na listí révy – a právě tady grébovské víno chutná nejlépe. Nemá moc smysl kupovat si láhev domů, doma má člověk jiné nároky. Tohle víno patří sem, do vinohradu a do sklepa, kde si můžete i popovídat o víně se zasvěcenou a zatím vždy ochotnou obsluhou.
Dvě deci vína stojí 20 – 25 korun, což je na centrum Prahy, navíc v takhle pěkném a nekuřáckém prostoru, takřka zadarmo. Uvítala bych elegantnější sklo. Sklenice, do kterých se tu nalévá, působí poněkud humpolácky. Ale pár sklenic z tenkého skla k dispozici je a po malém zaškemrání jsem mohla pít z nich. Taky chybí širší nabídka nějakého občerstvení, k dispozici byly jen tlusté slané tyčky. Nikdo vám ale nebrání v možnosti donést si očerstvení vlastní. Kohoutková voda je zdarma.