Při výletech do oblasti Jizerských hor se snažím neminout tento podnik. Při turisticky použitelném počasí je však problém v čase oběda sehnat volné místo. Interiér odpovídá horské chatě – méně luxusu, ale zato všechno z opravdového dřeva.

I v obědové špičce personál stíhá obsluhovat, byť občas nastane mírná prodleva. Veškerá přání byla vyslyšena a zejména s přihlédnutím na panující zmatek v lokále nelze obsluze nic vytknout.

Kuchyně také předvedla velice obstojný výkon. Vzhledem k tomu, že nás bylo více, měl jsem možnost ochutnat větší množství jídel. Polévky byly velmi dobré, dršťková nebyla příliš zahuštěná, zato obsahovala velké množství rozličných hovězích předžaludků. Jídla samotná jsou relativně nekomplikovaná, ovšem provedená poctivě.
Vyzdvihl bych zejména jelení kýtu na víně s knedlíkem. Měkká zvěřina, omáčka sice světlejší, ale s příjemnou vínovou chutí, lehce sladší a celkově uhlazenější. Snad aby zbytečně neprovokovala a zalíbila se všem.
Dále mne zaujala domácí jitrnice se zelím a opečeným bramborem. Prostě dobrá jitrnice s masem uvnitř, žádná rýže, dobře ochucená.
Naopak nepotěšily lasagne. Rajčata a maso bez výhrad, možná víc tymiánu, než by se slušelo, ale dobré. Zcela však chyběl sýr a lasagne samotné byly daleko za hranicí al dente, řekl bych přímo rozvařené.
Ze sladkých jídel jsem zkusil jen palačinku s ovocem a šlehačkou. Ovoce bylo zastoupeno borůvkami, jahodami a ananasem. Lesní ovoce zřejmě pocházelo z mražáku, protože ačkoli bylo mírně ohřáté, nebylo téměř vůbec sladké. Vyjma ananasu, ten asi klasický z plechovky. Palačinka samotná byla bez výhrad. V celkovém vyznění bych to nazval spíše osvěžujícím moučníkem než sladkou tečkou, ale nevadilo mi to.
Káva bohužel jako téměř vždy tragická.