Opět podnik, kam jsem zašel na recenzi pro MF Dnes. Je hodně mimo centrum a navíc není ani u nějaké frekventované ulice, takže jen tak náhodou bych na něj asi nenarazil. Naštěstí informace se šíří a tak jsem dostal doporučení, které rád předávám dál.

Nejprve tedy k popisu místa a interiéru. Restaurace je v přízemí domu na rohu dvou ulic v tiché obytné zástavbě. Už při příchodu se mi líbilo, že jde z ulice vidět do kuchyně, ze které se dá rovnou vyjít na zahrádku co je podél celého podniku. Na zahrádce se kouří, ale jinak je podnik nekuřácký. Seděl jsem venku, takže vnitřek jsem omrknul jen cestou na toaletu a díky téměř kompletnímu obložení dřevem mi to tam přišlo spíš jak na horské chatě, což nemyslím nijak špatně.

Obsluhovat s přehledem zvládali dva číšníci, kteří mi hned po příchodu nabídli pivo (Dalešice) a jídelní lístek i účet doručili do minuty. Na obsluze i ostatních hostech bylo vidět, že tam nikdo není první měsíc a skoro bych řekl, že se tam všichni znali jménem a bylo od nich milé, že exota jako já, který si jídlo navíc ještě fotil, tam nechali v klidu degustovat.

První stránka jídelního lístku je věnována informaci o tom, že si zakládají na čerstvosti surovin a schopnostech kuchaře. Zbytek nabídky se vejde na dvě malé stránky a pak také tabuli u vchodu, kde je aktuální nabídka. Karta je trochu netradiční a mně velmi sympatická. Je rozdělena podle druhů masa (ryby, drůbež, vepřové a hovězí) a každá skupina má asi tak čtyři položky, což nemusí být konkrétní jídlo, ale taky jen návrh co si dát. Konkrétně třeba u hovězího masa je napsáno „steak z roštěné, který Vám připravíme jak si budete přát, pokud budeme mít suroviny“. Já tohle mám rád, protože sním o hospodách bez menu, kam jen zajdu a nechám na kuchaři ať mi pošle to co ten den zrovna mají nejlepší.

Součástí objednávky je i předkrm, který už vybere přímo kuchař podle toho co si host objednal, takže si jednak zkrátí čekání a pak se natěší na hlavní chod. Já si dal steak z roštenky, konkrétní úpravu jsem nechal na kuchaři a jen si řekl ať je maso rare. S obsluhou jsme se shodli, že OK by k tomu mohla být grilovaná zelenina. Jako předkrm jsem dostal malou porci vepřové panenky a šťouchané brambory přelité hustou demi-glace. Čtyři sousta – tak akorát abych dopil pivo a začal vyhlížet steak.

Když steak dorazil, hned jsem ho jak detektiv uprostřed rozkrojil a bylo jasné, že to tam začnu milovat. Dokonale měkké maso a perfektně trefená propečenost. Přesně ten typ jídla, kdy okolí a čas přestává existovat. Kuchař to nijak nekomplikoval, maso přelil dami-glace s pažitkou a grilovanou zeleninu doplnil houbama a nakládaným zeleným pepřem. A tohle všechno za 219 korun – fakt jsem se tam dojal, jak při prvním shlédnutí Amélie z Montmartru!

Vzhledem k povinostem recenzenta jsem si dal i dezert, na který jsem už vážně neměl místo. Domácí sacher inzerovaný na tabuli měl trochu divnou polevu, ale jinak byl fajn a nekonala se ani velmi častá hrůza českých podniků – rostlinná šlehačka.

Recenzovat restaurace je po nějaké době spíš trápení, ale když se podaří třeba jednou za půl roku najít podnik jako Betlém, tak se to dá přežít :-)
Fotky v recenzi pro MF Dnes:
http://jdem.cz/g6d54