Nechala jsem se snadno nalákat předchozími recenzemi, do SAPY daleko, do tržnice se mi nechce a Remember se dá zvládnout při procházce městem. Méně dobrodružné povahy ocení standardní talíře, kovové příbory, návštěvníky, co mluví česky i točenou Plzeň.

Inteirér je zaměnitelný s jakoukoliv jinou „čínou“, nic vkusného nečekejte, ale najíte se tu v čistém prostředí a když budete mít štěstí jako já při posledních 2 obědech, nebude vám ani nikdo kouřit pod nos. Obsluha neoslní, ale splní svou základní funkci a nikdy jsem tu na nic nečekala přehnaně dlouho.

Nenechte se zmást jídelním lístkem, je dlouhý a ne úplně přehledný, takže rovnou nalistujte pasáž Smažené jídlo (fried dishes), kde se v rozporu s názvem ukrývají vietnamské speciality. Pod B1 najdete bun-cha, které tady přezdívají nudle s opékaným masem Hanoj (109 Kč). Dostanete horu tenkých nudlí, k tomu kupičku bylinek a ledového salátu a krásně opečené, rozumějte někdy až maličko připečené, kousky prorostlého vepřového. K tomu misku s nálevem, do které si to všechno namáčíte a taky se tím možná pocintáte. Každopádně B1 skýtá zajímavý chuťový zážitek a je to příjemná nevšední alternativa k všudypřítomným poledním meníčkům. Vyzkoušejte také závitky B12-B14. Já ochutnala smažené s vepřovým masem i nesmažené se saláty (59 Kč) a obojí mi chutnalo. Smažené závitky byly trošku mastnější ale masovo-zeleninovo-nudlová náplň byla dobře ochucená a v kombinaci se stejným nálevem, který je podáván k bun-cha je to príma oběd pro menší jedlíky. Nesmažené závitky jsou lehčí alternativa, která snad ani nenajde odpůrce.

Závěrem přiznávám, že bun-cha prostě není zrovna lehké jídlo, takže dezert jsem tu nikdy neměla a hlad po takovém obědě dostávám spíše až druhý den ráno.

I když se Remember na první pohled může zdát jako další čínský fastfood, zdání v tomto případě klame. Interiér se sice vyznačuje některými nutnými etno-artefakty, ale nic to nemění na faktu, že tu hosté sedí na pořádných dřevěných židlích, prostírá se jim na látkových ubrusech a jedí z elegantního bílého porcelánu. Úzkým místem je bohužel zvládání kuřáků (cedulku, že se tu v době obědů nekouří, hosté o sobotním poledni úspěšně ignorovali). Druhé úzké místo je v horním patře nad schody – tam pozor na hlavu!

Při obsluhování se u nás vystřídala starší servírka, profesionálně příjemná a se silným přízvukem v řeči, a mladší servírka, příjemná upřímně, s perfektní češtinou, usměvavá a vstřícná. Když nám naservírovala hlavní chody, ptala se, zda máme s tímto typem jídla zkušenosti. Jakmile jsme přiznali, že jsme ve Vietnamu začátečníci, ochotně vysvětlila, co s čím kombinovat, co kam nasypat a odkud na talíři začít. K zápasu jsme si mohli vybrat hůlky, lžíci a pro jistotu i vidličku.

Pomoc ze strany personálu jsme potřebovali už při vybírání, i když trochu nás v jídelním lístku zorientoval ručně dopsaný Vietnam vedle nadpisu Smažená jídla – Fried Dishes. Bun-cha se skrývá pod pseudonymem “nudle s opékaným masem Hanoi” a kromě ní jsme vyzkoušeli ještě “nudle s hovězím masem Nam Bo”. Dozlatova grilované, voňavé a šťavnaté vepřové bylo servírované nikoli po tržničním způsobu – na kompaktní hroudě nudlí a s celou bylinnou větví – nýbrž s pěkně uvařenými, oddělitelnými nudličkami a decentně pokrájenými bylinkami. Hovězí Nam Bo plátky pak byly součástí důmyslné palety nudlí, kapky vývaru, bylinek, oříšků, cibulky, okurky, mrkve a dalších ingrediencí, které si člověk může v pěkně přehledné, k jedné straně vyvýšené misce promíchat dle vlastní chuti do kýženého sladko-slano-pikantna. Přiznávám, že elegance servírování jídla mě opravdu příjemně překvapila, a před návštěvou doporučuji k nahlédnutí fotogalerii na webových stránkách http://www.rememberasianfood.cz/nase_speciality.html – prezentace pokrmů skutečně vypadá takto.

Ať přemýšlím, jak přemýšlím, v současné době nevím v Praze o žádném jiném podniku, který by nabízel autentickou vietnamskou kuchyni a zároveň k ní servíroval ubrousek. Sice by pro mě v Remember klidně mohli vynechat “povinné” kung-pao či kuře s ananasem, a taky mě trochu děsí ten název (nevím, jestli je horší asociace s Guy Fawkesem, nebo s Memento Mori), nicméně kvůli zdejším chuťově neobvyklým a příjemně upraveným jídlům se rozhodně brzy vrátím.

Klasický interiér asijské restaurace je bohužel kuřácký, což ještě umocňuje slabý výkon vzduchotechniky. Stačí jediný kuřák, který si zapálí ve spodní části a kouř je za chvilku cítit i v opačném koutě podniku.

Známku za obsluhu nakonec volím průměrnou trojku jako průměr ze dvou návštěv. Při mé první návštěvě obsluhovala paní majitelka s dcerou a šlo jim to výborně – tak pozorná obsluha se zájmem o spokojenost hostů u nás zdaleka není pravidlem. A když čeština paní majitelky na nějaký dotaz hostů nestačila, zavolala dceru, která se česky domluvila úplně bez problému. Při druhé návštěvě jsem bohužel asi narazil na stejnou servírku jako Michala. Žádný úsměv, otázka na spokojenost jen formální, po jídle namísto dotazu na dezert či kávu hned účet, aniž bych si o něj řekl.

Ale teď k tomu hlavnímu, tedy ke kvalitě – nenechal jsem se odradit chaotickým přepisovaným a někdy šíleně přeloženým („jídla na objednávku-vegetarian dishes“) jídelním lístkem, našel podle rady sekci vietnamských jídel a zkusil velmi dobré nesmažené závitky, hovězí pho s dobrým masem a nudlemi, pořádnou dávkou bambusových výhonků a bohužel velmi slabým vodovým vývarem a skoro bez bylinek, velmi dobré bun-cha (trochu mi nesedí servírování masa v misce s nálevem, který je pak na mě moc mastný a neslouží tak jako protiváha tučnému masu tak dobře) a jako dezert smažený ananas s medem, dobrý a velmi velmi sladký (škoda, že k němu nepodávají trošku kysané smetany, nebo třeba nějakou nakyslejší zmrzlinu).

Kdykoliv přijde řeč na vietnamskou kuchyni, opakují se stejné tipy – SAPA, holešovická tržnice, Hanoi ve Slezské. Když se v diskuzi na Cuketce objevil tip na nový podnik v Biskupské, byl to signál k rychlému očíhnutí. Zvlášť když bunča v tržnici už není co bývala a k Bílé labuti je to z Holešovic kousíček. Remember má navíc i slušný web, prostě vietnamské sci-fi.

Teď přichází čas zmírnit očekávání. Ne, stále jsme se nedočkali útulné nebo cool vietnamské restaurace. Remember je interiérem klasické pražské asijské bistro, k dobru ale přičítám absenci desítek vyfocených jídel a docela umírněnou výzdobu.

Ani na první pohled „evropská“ servírka neznamenala zasvěcený pokec o nabídce. Paní totiž nebyla Češka, čeština jí dělala problémy a dotaz na jednu variantu pho nebyla schopná odpovědět. Byla ale poměrně příjemná a nosit i odnášet zvládala bez problémů :)

Pro první test jsme zkusili nacvičenou kombinaci jídel – jarní (nesmažené) závitky, bun cha a hovězí pho.Pozor jen, že jídla jsou na lístku česky a anglicky, vietnamské názvy se bohužel ztratily v překladu. Plus lístek není složen jen z vietnamských jídel, ty mají svoji sekci, mimo kterou jsme nezabrousili.

Pho bylo asi nejslabším článkem – vývar byl slabý (a zřejmě kostkový), rozhodně bych ho NEpopsala jako „intenzivně a bylinkově voňavý“. Hovězí v něm bylo ale pěkně natenko nakrájené a doměkka upravené, k tomu bylinky, ploché nudle a čerstvé výhonky. Celkově průměr, na zimní rychlé zasycení ale může přijít vhod.

Naopak výborná byla bunča (109 Kč). Neslepené rýžové nudle (jak je v tržnici pravidlem), spousta bylinek (které byly chutné i samy o sobě) a ledového salátu a k tomu pěkně ogrilované maso servírované pro mě nezvykle přímo ve sladko-kyselém nálevu. Takhle voňavé a měkké vepřové si pamatuju z holešovického stánku ještě tak před rokem.

Spokojení jsme byli i se závitky – bohatě plněnými krevetami, kuřecím, nudlemi i bylinkami. Výsledek byl harmonicky chutný a relativně šťavnatý, zvlášť když se závitky omočily v přineseném teplém svěžím nálevu.