Tady se chodí pro jedinou specialitu — teňoulinké rýžové placičky banh cuon, které se vyrábějí z velmi řídkého rýžového těsta rozprostřeného do tenké vrstvy nad párou. Delikátní a v podstatě průhledné palačinky se plní trochou mletého věpřového a jidášovým uchem. Podávají se s jednoduchou kyselou omáčkou, bylinkami a speciální jemnou vietnamskou sekanou, která se vyrábí z vepřové kýty (nejdřív na páře, potom se prudce opeče). Dohromady to dává neskutečně vyvážené jídlo — opravdu superjemná sekaná v omáčce dokonale ladí s rozplývajícím se rýžovým těstem.

Jídlo tady zastihnete vždy čerstvé a všechny komponenty si tu dělají sami a ze základních surovin (můžete jim kouknout přímo do kuchyně). Velmi těžko budete hledat něco podobného jinde ve městě a v podobné kvalitě. Zdejší bistro je rodinné a pokud vím tak s dlouhou tradicí. Na rozdíl od trochu divočejších stánků dole v komplexu je tu velmi útulno a čisto. Nechybí zapnutá satelitní telka ani chlaďák s pitím. Nebál bych se tu vzít ani úplně začátečníky.