Shrnutí: „Navzdory názvu ne úplně typicky francouzské pekařství. Bagetami vás neohromí, ale nabídne vynikající hutnější chléb a opravdu domácí marmelády.“
V obchůdku snad mimo jednoduchého pultu a chladničky nic není, takže spíš než OK bych prostředí hodnotil „uvidíme“.
Při dvou dosavadních návštěvách jsem měl štěstí na dvě různé slečny za pultem. Při první návštěvě, kdy jsem na pekařství padl náhodou, jsem se vyptával na sladké pečivo. Matně si pamatuju na brownies a cosi mezinárodně běžného. Nic typicky francouzského, ani nadšená doporučení se nekonala. Na bagety už bylo docela pozdě odpoledne – zvolil jsem tedy nefracouzský tmavý chléb hustě posypaný mákem. (Mák ve Francii příliš běžný není, totéž platí pro tmavé nebo hutnější pečivo vůbec.) Cením si, že mi slečna z půlkilového bochníku ochotně ukrojila půlku. A hlavně: chléb byl úžasný, propečený, ale ne suchý, hutný, ale ne těstovitý. Šetřil jsem si ho a několik dní vydržel jako čerstvý.
Při druhé návštěvě jsem se pak, poučen recenzí od Hedviky, hned dožadoval marmelád. A všechny čtyři nabízené byly otevřené k ochutnání a k tomu malé kousky bagety. Kůrka bagety byla i na můj vkus málo výrazná, ale marmelády stály všechny za to (meruňka, jahoda, jablko-zázvor a ještě jedna – zjevně se obměňují). Vybral jsem jahodovou: je dokonale poctivá, bez zbytečného cukru, chybí mi v ní jen kousky jahod. K tomu jsem si vzal opět půlku hutného chlebíku, tentokrát vícezrnného se sezamem, a opět nemá chybu. Z doplňkového prodeje mě zaujal cidre [sídr]. Slečna mu sice vytrvale říkala cider [sajdr], ale věděla, že existuje „dux" a "brut“. Měli dva, ale oba sladké. Suchý majitel prodávat neplánuje, i když se ho na to ptala a ptají se prý i zákazníci. To mi přijde zvláštní, škoda. Další doplňkovou nabídku už jsem nezkoumal, ale zaregistroval jsem vína a paštiky/rillettes (nejsem si jistý).
Celkově mám z Petit France velmi dobrý pocit: troufám si trvdit, že podobně chutný a kvalitní chléb tohoto (nefrancouzského) typu má skutečně jen hrstka pražských pekařství, a marmelády si plně zaslouží označení „domácí“. Kdo ale čeká francouzské speciality nebo jde vyloženě po bagetách, mohl by být (zatím) trochu zklamaný.

