Pekařský kurz v Prakulu na mně zanechal hluboké stopy. Začalo to nákupem kuchyňského robota, pokračovalo experimenty s houskami a rohlíky a pak přišel na řadu chleba. Ten jsme v Prakulu pekli nekváskový, kvásek v receptu nahradilo podmáslí a ocet. Jenže to je postup pro málo otrlé jedince, řekla jsem si a rozhodla se vyzkoušet opravdický kváskový chleba.

A protože zas takový drsňák nejsem, pro kvásek jsem si zašla do Holešovické tržnice. Tuhle podezřelou hmotu (která dokáže zabetonovat celou kuchyni) z fermentované žitné mouky tu nabízejí za dvacku za zhruba 400 g v igeliťáku.

Po dvou upečených chlebech vám zdejší kvásek můžu doporučit. V obou případech byl v perfektní kondici, voňavý a kyselý, s nakynutím těsta si hravě poradil, aniž bych musela přidávat kvasnice či ho jakkoliv oživovat (i po dvou dnech čekání v lednici). Zkuste i zdejší učňovské bochníky – pokud máte rádi klasickou českou šumavu v poctivém provedení, mohly by vám chutnat.

Otestováno nemám zdejší sladké pečivo, na něj se tedy doporučení nevztahuje. Nikdy mě svým vzhledem nenalákalo ke koupi.

V prodejně, která je spíš takovou dírou ve zdi a je snadné ji minout, jsem za pultem dvakrát narazila na staršího pána. Dokázal zodpovědět všechny moje kváskové dotazy, poradil správný postup, přidal recept na kyselo a při druhé návštěvě se zajímal o výsledek.