Shrnutí: „Skvělá cukrárna s nevšedními makronky a čokoládou, spojující japonské chutě, minimalistický design a pařížskou cukrárenskou eleganci. Počítejte ovšem s tím, že za privilegium pobýt v patisérii Sadaharu Aoki si náležitě zaplatíte. “
Podnik japonsko-francouzského chefa je podle mnohých prý nejlepší patisérií v Paříži a docela bych tomu věřila. Dostanete tu makronky, pralinky, čokoládu a samozřejmě i dortíky. Pochopitelně s japonským puncem – oblíbené přísady mistra Aokiho jsou zelené čaje matcha, geimancha, sezam všech barev, japonský citrus yuzu, bambus, wasabi a podobně. Je třeba říci, že dezerty ze zeleného čaje zbožňuju a jsem kvůli nim připravena podstoupit téměř cokoli. V případě patisérie Aoki to nejdřív znamená překonat ostych a vstoupit dovnitř.
Tenhle podnik není cukrárna, to je butik s jídlem prvotřídní kvality, až váháte, zda se dovnitř vůbec smí v ošoupaných džínech. Interiér je bílý, minimalistický, jen na stěně visí obraz sestavený z mechu a zelených makronek. Makronky jako lesní oáza klidu – nevím proč, ale přišlo mi to hrozně japonské.
Také obsluha za pultem (pochopitelně asijská) se chová hodně rezervovaně, ale nakonec dostáváme ochutnat čokoládu s matchou. Byla bych s to ji jíst na kila, rozplývá se v ústech, chuť čaje se netluče se sladkostí, ale doplňuje.
Sadaharu dortíky jsou dokonalá díla, opět jednoduchá, spíše minimalistická, ale v tak perfektním až geometricky přesném provedení, že i dortíky od Laduréeho vedle nich vyhlížejí poněkud humpolácky. Bohužel jsme neochutnali, chtěli jsme si někde dát kávu a k ní zákusek, s čímž ovšem tahle patisérie nepočítá, tady se nevysedává, nemají na to ani stolky a prostor je dost malý. Navíc si ani nedovedu představit, že by se ona vznosná obsluhující (snad) Japonka špinila něčím takovým, jako oplachováním hrnečků od espressa.
Ochutnali jsme ale makronky, které byly fantastické. Trojboj pařížských es Piérre Hermé, Ladurée a Aioki pro mě končí drtivým vítězstvím Japonska. Jednak jsou to netypické příchutě (zelený čaj, yuzu, sezam,) náplně měly skvěle vyvážené chutě, výrazné po uvedených ingrediencích, přesto nevtíravé a lahodně se doplňující se vzhledově absolutně perfektní mandlovou makronkou. Skvělá byla i máslová sušenka s matchou.
Za zážitek si však náležitě zaplatíte, my jsme za malou tabulku čokolády, střední balení pralinek (ty dostanete v krabičce, v níž byste čekali spíše šperk nebo luxusní hodinky) a několikero makronků nechali v butiku více než třicet euro. Budou-li se mi ale zdát sladké sny o Paříži, jistě v nich budu cestovat do Japonska.

