Tak tohle je určitě jeden z nejosobitějších podniků v Praze. Absolvoval jsem několik návštěv v průběhu několika let a domnívám se proto, že jsem oprávněn považovat své soudy za objektivní. Restauraci tvoří vlastně jeden salónek (plus případně v létě terasa a pro uzavřené společnosti zvláštní místnost vedle) v hudební škole, která jako by propadla časoprostorovou dírou z druhé poloviny 18. století. A to se vším všudy.

Vstoupíte velkými vraty, vystoupáte po neuvěřitelně zašlém schodišti do prvního patra a jste tam. Shabby chic par excellence. Na zdech zátiší, pokřivené židličky, do nichž se propadnete, stříbrné příbory, svíčky, prakticky tma. Restaurace má hrozně zvláštní komorní atmosféru, je to jako kdybyste přišli k Mozartovi domů a on vás nechal navečeřet v obýváku. Věřím, že cizinci musí být uchváceni rafinovanou náladou v podniku, ale leckomu se to nemusí líbit, slabší povaha něžného pohlaví by se mohla i trošku bát. Když utichnou zvuky cvičení z hudební školy, linou se prostorem Mozartovy melodie a iluze je dokonalá. Pocítíte, že asi taková byla doba – i tehdy byla schodiště jistě zašlá, nábytek se též neobměňoval a místnosti osvětlovaly jen svíce… Hra s atmosférou je důležitým aspektem tohoto podniku a do značné míry vychází, je třeba si namalovat mateřské znaménko, poprášit bílou paruku pudrem a můžeme jít hodovat…

Za jídlo se kuchař rozhodně stydět nemusí. Tuňák byl upraven jako medium steak, tedy opečený z každé strany asi na 2 mm z celkem 1,5 cm silného plátku, takže maso bylo výborně šťavnaté a při zachování čerstvosti nelze mít výhrad, ochucení nechalo správně vyniknout jemné chuťové nuance rybího masa. Česnekové rizoto jako příloha bylo velmi jemně ochucené, ani vyšeptalé, ani ostré, prostě akorát s patřičnou krémovou konzistencí. A propos česnek – fantastickou místní specialitou je seříznutý pečený teplý česnek podávaný s máslem a kousky bílé a černé bagety. Je měkký jako sýr a úžasně nasládlý, mňam! Rovněž konfinované stehýnko z bio kuřete bylo perfektně upraveno, kost zůstala na talíři naprosto suchá, maso nebylo ani mastné, ani suché, doplněno bylo velmi dobře upraveným a naprosto zeleným chřestem, teplými rajčátky, která však nebyla rozpadlá, ani blátivá a rizotem s jemně upravenou cibulkou. Chuťově naprosto vyvážené a velmi uspokojivé, zvláště pak s neobyčejně dobrým Müllerem Thurgau 2008, pozdní sběr, Baloun. Výtku bych směřoval k sýrovému talíři, kde deklarované ovoce představovalo jen hrozno a několik jader vlašských ořechů. Sýry byly podány v nevhodné teplotě, naprosto studené, což byla škoda, neboť byly špičkové kvality.

Obsluha byla velice zdvořilá, úslužná a působila upřímně snaživým dojmem, i když bylo lze nalézt drobné nedostatky. Například byla zcela opomenuta prezentace pokrmů, to mne mrzelo, kvalita jídla by si to zasloužila. Dal jsem si pouze sklenku vína, ale i tak jsem zvyklý, že je mi nabídnuto k ochutnání, ani ne tak pro kontrolu, ale spíše z hlediska chuťové preference. Celkový dojem velmi dobrý.