Když jsem vstoupila do tohoto obchodu, nemohla jsem si nevzpomenout na čiré vody jezera Ovodamokra, kde se hned pod hladinou prohánějí celá hejna štik, štiček, paštiček, taštiček a flaštiček. Už za nimi totiž není třeba jezdit, dle doporučení Stephena Leacocka, do kanadské divočiny – stačí zajet na pražský Karlák.

Zatímco flaštičky v dřevěných policích (ty s vínem, olivami i s marmeládami) jsem okoukla jen zběžně, moji pozornost zcela zaměstnaly hromady paštiček, které v balených verzích odpočívají v chladicím boxu a ve verzích mističkoidních a formičko-vyklopených se skvějí v dlouhém prodejním pultu. Vedle paštik se tam pak nacházejí i sýry, šunky, další uzeniny a dokonce asi 6 druhů chlebíčků. Já jsem ale zůstala němě zírat především na módní přehlídku paštikové části portfolia. Najdete tu všechno od jemňoučce pastózních modelek až po drsné, rustikální týpky, od čistého nordického masíčka až po divoké pikantní kreolské míšence, a jako modní doplněk funguje tu kolečko pomeranče, tam nakládané brusinky a onde pořádná pepřová krusta.

Vybrala jsem nakonec váženou paštiku z kachních jater s pomeranči. Když jsem doma balíček rozbalovala, měla jsem trochu obavy – porce měla nahoře kolečko pomeranče zalité v pomerančovém rosolu, ale paštika samotná vypadala pouze jako velmi jemně mletá kachní játra, bez dalších pomerančových stop. Tvůrcům se ovšem do chuti paštiky podařilo bezvadně dostat i výraznou chuť pomerančů, konkrétně zejména pomerančové kůry, a játříčka tak získala úplně nový rozměr. No a abych neodcházela jen s jedním balíčkem, vybrala jsem ještě balenou paštiku z lososa a přihodila ji do taštičky.

Asi chápete, že teď by se do mého autorského konceptu zatraceně hodilo uvést, že mě obsluhovaly štiky a štičky, nicméně to je pravda jen z poloviny. Černovlasá štička, která mě zahlédla bezradně zevlovat u pultu s balenými paštikami, se ke mně po chvíli přitočila a s čím že může pomoct. Když jsem si zmínila, že hledám něco zajímavého a neobvyklého, věnovala mi chápavý úsměv typu “nudné věci neprodáváme” a jala se vykládat, co se v kterém balíčku skrývá. Dostala mě právě u krabičky s již zmíněnou lososovou paštikou, protože u ní se její řečnické figury přenesly do úrovně “neuvěřitelné”, “jedinečné” a “dá se i zapéct”, mezi něž vkládala takové dramatické pauzy, že se prostě nedalo odolat. Blonďatá rybka za pultem pak byla spíš ouklej než štika. S úsměvem, ale bez dalších komentářů, zvládla ukrojit, navážit, zabalit, naúčtovat, předat a odplula k dalšímu zákazníkovi.

Až když jsem za sebou zavřela dveře, došlo mi, že prostor v obchodě byl vlastně daleko větší než pouze pult s paštikami. V zadní části jsem dokonce zahlédla dva stolky, kde si lze dát něco dobrého přímo na místě. Pro příští návštěvu u Chefa si tedy dávám (téměř novoroční) předsevzetí: nezaseknout se jako lemoun hned u vchodu, ale pořádně prozkoumat, jaké poklady se v hlubinách zdejších průzračných vod ještě skrývají.

Prodejna Pâté du Chéf Delicatessen s pěkně dlouhými „nakukovacími“ výkladními okny mě zaujala, když jsem kolem ní frčela den po Štědrém dnu na tradiční povánoční příbuzenskou obchůzku a hned mi bylo jasné, že se sem určitě pro něco dobrého zastavím. I v té rychlosti a přes sklo, které mimochodem bylo pěkně vycíděné, vypadala prostorná prodejna prosvětleně, vkusně a elegantně.

Když jsem o dva dny později otvírala dveře tohoto lahůdkářského obchodu, byla jsem už jaksepatří zvědavá, co mi Pâté du Chef nabídne. A ukázalo se, že má co. V regálech podél zdí jsem toho našla dost – od olejů, kávy, čaje a vína, přes rozmanité marmelády, džemy a sušenky, chlazené speciality jako kaviár, domácí těstoviny, polévky (úžasně vypadala smetanová chřestová polévka) a obložené chlebíčky, až k holandským sýrům z kravského, kozího i ovčího mléka a španělským a italským uzeninám. Celému tomuto lahůdkovému království pak vévodí chladicí box s paštikami, které, jak mi prozradila obsluha, jsou z Dobřichovic. „Ooo, toť jest z Čech?“ mé staromilské patriotské srdce zaplesalo. Některé paštiky byly baleny jako terinky s papírovými přebaly, jiné byly v plastových vaničkách, v tunýlcích nebo v různých keramických nádobách. Má přání plnily dvě slečny, obě milé, očividně byly rády, že se „něco děje“ (do té doby se opíraly o pult a jedna si krátila dlouhou chvíli poněkud ostentativním pomádováním svých rtíků). Na můj dotaz, které z paštik by mne doporučily, mi daly hned několik typů a ihned nabídly ochutnávku všech, které mne zaujmou. Ochutnala jsem jich tak asi šest. Byly vynikající! A to jsem nikdy nebyla žádný paštikový milovník (zkrátka když člověk zná celé dětství jen tu konzervovanou Májku s nazelenalým povlakem, těžko se nějaký ten vztah buduje).

Nakonec jsem si s sebou odnesla čtyři paštiky – jemnou, velmi aromatickou a citrusově svěží Paštiku s kachními jatýrky a pomeranči (23,9kč/10dkg), delikátní, jemně kouřově voňavou Bruselskou pašitku se švestkami a slaninou (23,9Kč/10dkg), hrubozrnnou a mou favoritku Ardénskou paštiku s ořechy (25,9Kč/10dkg) a příjemně ovocně nakyslou, opět hrubozrnnou Ardénskou paštiku s hruškami (27,9Kč/10dkg). Slečny mně paštiky pěkně zabalily do tenkého, slabě povoskovaného papíru a na moji prosbu i označily názvy. Když jsem se jich ptala na složení dvou vybraných paštik, dokázaly mi jej v prvním případě pěkně s „prvňáčkovským“ přednesem přečíst s obalu, v druhém případě (kde na keramickém talíři žádná nápověda nebyla) mně s úsměvem řekly, že „nooo, základ bude stejný“. Malinké škobrtnutí, díky kterému by však, myslím, bylo nefér srážet body  – obchod má otevřeno teprve druhý měsíc, takže ne vše může být hned stoprocentně perfektní. Když jsem vycházela z obchodu, bylo mi hezky na duši. Vrátím se sem, hned jak budu zase v Praze. A budu ráda, když tu najdu vše tak, jako teď. A pokud do té doby vymyslí nějakou alternativu k jednorázovým plastovým ochutnávkovým lžičkám, schovají z dohledu tu Coca Colu, Sprite a další pitivo, které má k lahůdkám hodně daleko, obsluha odbude upravování svého zevnějšku někde v zázemí obchodu a budou mít ten nebesky lahodný ardénský poklad s ořechy, budu se cítit jako na obláčku… paštikovém.

Kolem Spálené ulice se v poslední době vyrojilo několik nových podniků s lahůdkami. Sýrárnu i salámkárnu už kolegové Scukaři ohodnotili, zbývala paštičkárna, na kterou jsem mlsně pokukovala z tramvaje několik týdnů.

Hned jak jsem tam vlezla, věděla jsem, že je zle. Podél zdí jsou dřevěné police plné marmelád, medů, čokoládových krémů, oliv, vín a těstovin, ve třech prosklených pultech pak sýry, španělské a italské uzeniny, chlebíčky a hlavně – paštiky. Obchod je nový, všechno se leskne čistotou, člověk neví, co by dřív koupil. Je to přesně ten typ podniku, kde jsem schopná nechat půl výplaty.

Hned se mě ujala usměvavá prodavačka s dotazem, co si budu přát, na moji žádost mě nechala chvilku jen tak očumovat, ale včas byla zpátky. Zajímala jsem se hlavně o paštiky, dozvěděla jsem se, že jsou české, ale že je vyvážejí do světa a proto ten francouzský název. Prodavačka mi sama nabídla ochutnávku a vyhověla mému přání, že si vezmu více druhů paštiky, ale že potřebuji od každé opravdu malý kousek, protože jsme na to jen dva. Oceňuji, že ukrojila opravdu slabounké plátky a nesnažila se mi toho nacpat kilo.

Vybrala jsem nakonec čtyři paštiky – ardénskou s hruškami (s hrubší strukturou a sušenými hruškami navrchu), s kachními játry a pomeranči (jemně mletá s pomerančovým želé; zajímavý chuťový kontrast, chutnala mi asi nejvíce), ardénskou s lískovými ořechy (opět nahrubo mletá s kousky ořechů) a paštiku s kachními játry a šampaňským (sametově hebká a jemná). Brousila jsem si zuby ještě na lososovou a na paštiku s pečeným masem, ale to zas příště.
Mezi vším vybíráním a krájením paštik mi prodavačka stihla představit ještě jejich specialitu – paštikové dorty na objednávku.
Se všemi paštikami jsem byla spokojena a v poměru cena/výkon splnily moje očekávání více než dost. Do dokonalosti paštik, které kupuji na francouzském trhu jim sice kus chybí, ale cena je oproti nim také poloviční.
Prodavačka mi nákup pečlivě zabalila, nabídla čerstvou bagetu (dopékanou přímo na místě), popřála dobrou chuť a hezký den. Ano, takhle nějak si to představuji; do takového obchodu se ráda vrátím.