Do restaurace a penzionu Na Stodolci nás zavála náhoda jednoho deštivého dne. Přes počáteční skepsi na nás nakonec zbyl i poslední volný pokoj nad koňskou stájí, takže jsme se zdrželi až do rána. Chalupa i s přilehlým stavením prošla rekonstrukcí a částečnou dostavbou a září novotou.

Plno měla i restaurace, a proto jsme se sem vrátili až po deváté hodině, to už se místo našlo. Jídelní lístek stojí převážně na místních surovinách, z nichž mnohé jsou v biokvalitě. Převážná část zástupců z řad české klasiky zahrnuje např. čerstvé pstruhy nebo ovocné knedlíky, ale nechybí ani zástupci hovězích a vepřových steaků z okolních chovů. Zaujala mě i celá kachna pečená s jablky („porce“ 2,5 kg, nutno objednat den předem).

Náš výběr nakonec padl na polévku dne, což byl v tomto případě kuřecí vývar s nudlemi, medailonky z panenky se šťouchanými bramborami a specialitu šéfkuchaře, opečené brambory se slaninou, kousky panenky a vejcem. Výsledný dojem nebyl jednoznačný, ale abych nepředbíhal: polévka byla skoro na jedničku, poctivý vývar s nudlemi, nudličkami mrkve a kousky kuřecího masa, jen mohl být teplejší. Přes počáteční nedůvěru v medailonky jsem byl spokojený: navzdory tenkému plátkování maso nebylo vyschlé a zachovávalo si růžovou barvu, ochucené bylo čerstvým rozmarýnem; šťouchané brambory byly doplněné o zelenou petrželovou nať, pokud mě paměť neklame :-) Nejhůře dopadla specialita šéfkuchaře: i přes viditelnou kvalitu surovin včetně slaniny se jídlo trochu topilo v tuku, malé kousky panenky byly spíš vyschlé a celé to bylo „korunováno“ navrch posazeným volským okem – trochu mně unikla pointa, i když netvrdím, že v případě lepšího provedení by uvedená kombinace třeba nemohla někoho zaujmout.

Vše jsme doplnili dvěma nealko pivy, nepasterizovaným pivem ze Svijan a jednou plzní. Na dezerty v podobě lívanečků, smažených jablíček nebo domácího koláče už nám nezbyly síly. Lákavě vypadala i nabídka vín od pana Mádla, pro oslavchtivé mají i Moët & Chandon, což jsem na venkovské chalupě nečekal. Obsluha, a zejména její ženská část, byla příjemná, i když komunikace s hosty nepřekračovala běžný rámec.

Snídaně druhý den zahrnovala studený bufet, nadchla mě kvalitní bezlepková šunka i mozzarella s rajčaty a lístky bazalky i domácí borůvkový džem a bábovka, což byla po gothaji, který nám nabízeli den předtím v jedněch vyhlášených západočeských lázních, příjemná změna. Za malý příplatek byla možná i snídaně na vidličku (vejce, párečky apod.). Díky ní jsem se nakonec přiklonil k vyššímu hodnocení za jídlo.