Shrnutí: „Kvalitní vietnamská kuchyně v příjemném prostředí. V ČR (zatím) nedostižný ideál.“
V Monsieur Vuong jsme byli dvakrát. Poprvé ve čtyřech s našimi známými (na stůl jsme čekali před podnikem 30 minut, stálo to za to). Podruhé jen ve dvou a dorazili jsme pět minut před otvíračkou a mohli jsme si vybrat, kam si sedneme :o), ve 12:15 už však bylo natřískáno. I při čekání máte šanci, že budete usazeni rychleji, pokud přijdete jen ve dvou lidech. Rezervace zde neexistují.
Lístek obsahuje stálé čtyři předkrmy a přibližně šest jídel. A poté dvě denní speciality, které se obměňují – při obou návštěvách po sobě byly speciality stejné.
Kuřecí pho (čerstvé bylinky, rozplývající se maso,vynikající nudle a dochucení) bylo vynikající, musím však říct, že hovězí varianta na Jiřího z Poděbrad mi chutná více. Ačkoliv sezení ve velmi příjemné restauraci, kde k obědu hrál Mozart a Straussovy valčíky, je ve srovnání s Jiřákem na stojáka a jedením z plastiku, k nezaplacení. Cena za pho dvojnásobná, ale v dobrém prostředí bych neměl problém ani v Praze dát za pho 175 Kč.
V rámci denní nabídky mě naprosto uchvátila kachna za 9,5 eur s rýžovými nudlemi, ochucená čerstvými bylinkami (koriandr, citr. tráva), ale také badyánem. To vše v lehounce pikantním načervenalém kokosovém mléku. Musím říct, že tohle bylo jedno z nejlepších jídel asijské kuchyně, které jsem kdy jedl. Kuře, které měla manželka, chutnalo po curry, takže z toho jsem moc vedle nebyl, ale kachna byla za pět bodů.
Z předkrmů jsem ochutnal kuřecí špízky s rýží. Maso bylo zvláštně upravené, že chuťově nepřipomínalo ani kuře, bylo z tmavých částí kuřete, takže měkké a šťavnaté.K tomu malá hroudička rýže a dozdobení sezamem (téměř vše bylo dozdobeno sezamem, alergici pozor). Dělali jsme si legraci, jestli v lahodném jahodovém smoothie plavou zrníčka jahod, nebo je to drcený černý sezam :o). Když jsem přešel k pití, tak mísní horká limetková šťáva se zázvorem a citronovou trávou a medem hravě strčila do kapsy tu z Cocolo ramen.
Druhý předkrm byly jarní závitky s krevetou. Těstíčko bohužel neumím dobře popsat, bylo takové vlásenkové a po skusu krásně křuplo. Nebylo to ani olejnaté, jak je někdy zvykem. Prostě parádní záležitost.
U obsluhy záleželo, kdo zrovna chodil ke stolu. Někteří neměli problém konverzovat anglicky, jiní na nás hovořili německy, v rámci možností a chápání jsme odpovídali anglicky, ale nakonec to vždy dobře dopadlo :o). Při první návštěvě zapomněli na předkrm, řekli, že ho donesou později a skončilo to předěláváním účtu. Ale v tom frmolu do určité míry omluvitelné.
Prostředí moc příjemné a kdybyste sami před chvílí nečekali 30 minut ve frontě na stůl, tak byste se klidně v restauraci chtěli poflakovat déle, bohužel kolegiálnost k mrznoucím spolustrávníkům převýšila a odešli jsme docela rychle po snědení jídla.