Jak zahlédnu pruhované stříšky trhových stánků, táhnu tam jak osel za bodláčím. Sice většinou doufám, že narazím hlavně na blešák (i ten je ve Štrasburku k vidění), ale i místní potravinové produkty nejsou k zahození.

Trh se koná každou sobotu u přístaviště pod Rohanským palácem, mezi vrbami, platany a zlacenými branami paláce působí pruhované stánky rozpustile a neobyčejně malebně.
Podle informací v letáčku z Office de Tourisme je zde povolen prodej pouze regionálním producentům potravin. Rozhodně to i na francouzské poměry byl trh velmi zajímavý, nevyskytovaly se tu žádné miniaturky Eiffelovy věže (či zde spíše plyšových čápů) a podobná veteš. Jednotlivé stánky měly navíc vždy zřetelný nápis, co jsou zač a z jaké farmy zboží pochází.

Lze tu vybírat z řady ovocných a zeleninových druhů (našla jsem tu třeba i kdoule), medu, sýrů, uzenin, zapečených paštik, chlazené drůbeže, čerstvých ryb. Dají se tu koupit balíčky čerstvých foie gras i paštiky z nich. Paštik je tu vůbec dost, což ostatně ve Štrasburku nepřekvapí. Vládne tu přátelská štěbetavá atmosféra, většina nakupujících se s prodejci nejspíše zná. Hodnotit personál na trzích je vždy obtížné. Koho jsem se na něco zeptala, ochotně mi odpověděl. Dávám čtyřku hlavně kvůli tomu, že měli hodně informací vypsaných na tabulích.

Od soboty do pondělního návratu domů by mi zdejší zboží pravěpodobně nepřežilo bez úhony, takže jsem nic nenakupovala a s lítostí se přesunula alespoň na knižní trh, kde lze očekávat vyšší trvalivost. Můžu tedy kvalitu hodnotit pouze okometricky, ale věřím, že to stačí, vše přímo svítilo čerstvostí.