Pekárna byla na tomhle místě odjakživa, jen za bývalého režimu chyběla prodejna, z průjezdu ovšem vždy voněly rohlíky.
Po roce 1989 se podnik vrátil původním majitelům – nevím, zda ho mají doteď, ovšem pekárna a prodejna v přerušené tradici rozhodně pokračuje.
Interiér prodejny je příjemný, světlý, obsluha nijak mimořádná, snaží se ale každého rychle odbavit – což je dobře, když je fronta, já se ale jinak cítím trochu nesvá, že nemůžu nad zbožím chvíli bloumat.
Většinou si ale koupím zdejší celožitný výborný chleba, který je vždy k mání po dvanácté hodině. Pak obvykle neodolám ciabattě, je chlebová tmavá a velmi nadýchaná. Ze sladkého si kupuju briošky.