Co jsem jedl a jak mi chutnalo:
V La Rotonde jsme absolvovali sobotní rodinný brunch, jehož nabídka je poměrně široká, takže jsem zvládl ochutnat jen následující:
- Tataráček z lososa byl z čerstvého masa, jemný, dobře dochucený, vytvarovaný do malé polokoule tak akorát na jedno sousto. Perfektní.
- Nigiri a maki bylo připraveno z dokonale čerstvého tuňáka, lososa a svatojakubek. Na nigiri je vždy pěkný kousek ryby, ne jen nějaká slupička. Je ale vidět, že nejste v japonské restauraci – maki úplně nedržely tvar, krajní kousky byly prezentovány „roztřeoeným“ koncem nahoru.
- U rybího grilu jsem si nechal udělat svatojakubky na víně. Svatojakubky byly na povrchu zkaramelizované, uvnitř měkké a velmi dobře je doplnila jednoduchá omáčka z bílého vína a šalotky.
- Selečí karé bylo propečeno spíše méně, zůstalo v něm hodně šťávy a trochu tlustého kolem, Z vůně a chuti bylo prostě jasně poznat, že jíte čuňátko :)
- Dále jsem ochutnal plátek roastbeefu, ten byl opravdu luxusni, růžový, ale nekrvácející. Sauce bearnaise k tomu byl chuťově v pořádku, ale byl velmi řídký.
- Z dezertů jsem ochutnal minizákusek, něco jako malý větrník. Byl naprosto v pořádku, ale nic, co by si člověk pamatoval do druhého dne. Espresso mělo zhruba dvojnásobný objem než by mělo mít, chuťově mírně svíravé.

Proč vám doporučuji brunch v La Rotonde
- Za necelých 1.100 na osobu máte opravdu široký výběr z jídel, která jsou až na drobnosti velmi kvalitně připravena.
- Když přijedete na brunch autem, máte zadarmo valet parking v hotelové garáži.
- Malé děti neplatí nic a v sobotu je zde pro ně připraven dětský koutek s „ostrahou“
- Prostředí restaurace je příjemné, správně prvorepublikově buržoazní, včetně sobotní jazzové zpěvačky.
- Personál je zde příjemný, všichni jsou usměvaví a chovají se profesionálně.

Co by mohli zlepšit a na co si dát pozor:
- Seděli jsme u stolu, který byl postaven tak nešikovně v rohu místnosti, že když dva ze tří lidí na jedné straně stolu chtěli někam jít, musel se zvednout vždy ještě někdo další, aby se dalo projít. Na samoobslužném brunchi se někam chodí docela často.
- Rybí gril, který je přímo v restauraci a nemá žádné rozumné odvětrání, generuje docela slušný rybí smrádek (nebo vůni, podle toho, jak se k tomu stavíte).
- Číšník se absolutně nevyznal ve vínech. Nabízeli jen 2 bílá a 2 červená a na dotaz, odkud je ten sauvignon se musel jít podívat na láhev a nebyl o něm stejně schopen nic říct. Ty 4 vína se mohli určitě naučit. Obsluha také mírně vázla v doplňování čistých příborů. Doplňování sektu je bez problému :)

V prostorách hotelu Radisson Blu, se nenachází pouze Alcron, kam se chodí na večeři, ale také podstatně větší prostor, restaurace La Rotonde, která je proslulá svými brunchi. Oba prostory jsou velice stylové a rozhodně se zde cítíte velmi příjemně.

Hned z kraje musím říct, že návštěva La Rotonde byl skvělý zážitek po všech stránkách. Vzhledem k obsáhlejším recenzím, se kterými víceméně souhlasím, nebudu psát nějak sáhodlouze.

Brunch má několik částí – studený bufet, kde najdete různé „pamlsky“ od sushi, přes krevetový salát, až po kvalitní uzeniny či různé saláty. Dle mého byl nejsilnější stránkou naší návštěvy teplý bufet. Česká klasika byla bezchybná – i když jeden typ knedlíků (byly tři druhy) byl trochu oschlý, myslím, že tak dobře propečené kachničce a hlavně vynikajícímu červenému zelí, ke kterým nebyly žádné námitky, můžete jeden druh knedlík, který je oschlý, s klidem Angličana prominout.

Vrcholem brunche byl dle mne rybí talíř, který jsem si nechal připravit u kuchaře, který je na místě a upravuje pokrmy na malém vařiči. Obří hromada (zde opravdu nepřeháním) svatojakubek a krevetek ve velice chutném sósu s restovanou zeleninkou a k tomu několik druhů opečených ryb na pánvičce; tuňák byl, myslím, z celého rybího výběru nelepší. Za mě se jednalo o jeden z nejlepších rybích pokrmů v Praze a uvažuji, že bych se někdy ještě do La Rotonde na brunch vrátil už jen kvůli tomuto talíři.

Stálá obsluha byla bezchybná a těžko se budete zlobit na někoho, kdo vás, aniž by se sám cítil trapně, obsluhuje s cedulkou na hrudi, která vysvětluje, že se teprve zaučuje. I tak myslím měli místní učni mnohokrát vyšší úroveň, než na co natrefíte v celé řadě pražských restaurací.

Co se týče dezertů, osobně bych je mohl klidně přeskočit – různé typy krémů ve skleničkách nás nijak extra nezaujaly, tudíž pokud půjdu do La Rotonde někdy příště, „místo na dezert“ si nechávat nebudu a raději ochutnám ještě některá masa, která vám na místě také upraví.

Brunch v La Rotonde je vysoce buržoazní záležitost a každý by si ho měl aspoň jednou za rok dopřát. My byli díky Gourmet kupónu ve výhodě – místo 2× 1099 Kč jsme platili polovinu a projedené odpoledne si užili na 105 %.

Brunch tu startuje ve 12 hodin a končí v 15.30. My začali v půl jedné a odcházeli kolem třetí a to jsme opravdu nikam nespěchali.

Prostředí je stylové a tvoří velkou část onoho v úvodu zmíněného buržoazního zážitku. I když se brunche účastní i děti, vůbec nás nerušily – asi sem chodí jen dobře vychovaní prckové anebo je zdejší dětský koutek fakt kvalitní. A to jsme seděli přímo vedle rodiny se dvěma dětmi, protože „kid alert“ vyslaný druhou stranu jsem nezachytila :)

Obsluze lze něco vytknout rovněž je stěží. Číšník si nás pamatoval z večeře v Alcronu (trochu mimoděkismus, chm:) a věnoval se nám pozorně, i když jsme byli ti s kuponem. Celý tým fungoval dobře, v přiměřených intervalech nás naléval vínem a sektem a sklízel příbory i talířky, jakmile jsme se zvedli okouknout další chod.

Brunch jsme pojali jako několikachodový oběd, tedy přibližně od předkrmů přes hlavní jídlo až k dezertu. Ochutnali jsme toho vážně hodně, takže zmíním jen část snědeného jídla.

Především nevynechejte alcroní parmazánové briošky – nasládlé, hutné, člověk by se cpal jen jimi. Pochválit chci i sushi. Na oko nevypadá jako od zkušeneného sushi mistra, ale rýže byla harmonicky ochucená a ryby čerstvé, zkusili jsme i trochu neuměle naporcované sashimi. Studený bufet bych zhodnotila jako nejsilnější část brunche, v podstatě jsme nenašli slabé místo.

Trochu slabší byly teplé chody. Roastbeef byl mírně tuhý, takže jsem se rozhodla se s ním nezaplácávat. Drobné krevety a svatojakubky osmažené na přání kuchařem mi spravily chuť, i když doplňková omáčka mi přišla zbytečně mastná. Na přání jsme si mohli dát třeba i candáta, tuňáka a další ryby – na ryby a mořské plody je v La Rotondím brunchi kladen poměrně velký důraz. Českou klasiku z ohřívacích nádob jsme nezkoušeli.

Nezklamaly ani závěrečné minidezerty, vesměs česká klasika (věnečky, bombičky…), i když se už trochu roztékaly, jak na nás dlouho čekaly. Přijatelná byla i káva. V dalších podrobnostech odkazuji na předchozí recenzi, ta moje je k ní jen doplněním, protože je těžké cokoliv podstatného dodat (snad jen s výjimkou většího výběru dezertů a bezchybné obsluhy).

Četla jsem tip, že ideálním zakončením brunche je závěrečný digestiv v hotelovém baru, ale k tomu už jsme se nedostali, protože jsme se rozhodli se odkoulet domů.

Mám s Alcronem bohaté zkušenosti pokud jde o nedělní brunche, proto bude moje recenze možná zaměřena poněkud jednostranně, nicméně se domnívám, že mohu zhodnotit objektivně produkty místní kuchyně.

Atmosféra vám dokonale navodí pocit přepychového hotelu ve stylu Art Deco, neboť jím Alcron bezesporu je. Při první návštěvě jsem byl velice žádostiv, zda místní kuchyně dostojí eklatantní pověsti, které se těší u našich dědečků a babiček – jíst jako v Alcronu, to byl přece pojem už za první republiky.

Luxusnímu prostředí opuletního pětihvězdičkového hotelu by něco vytýkal jen puristický minimalista. Drobné překvapení může naproprvé být, že restaurace La Rotonde je umístěna v přízemí s nepatrným pohledem do vnitrobloku.

Obsluha trpí neduhem, s nímž jsem se setkal v několika pražských hotelech – obsluhují zčásti nezkušení učni a oproti vycepovanému personálu, na jaký můžete být zvyklí z lepších podniků, mohou docela zaostávat v rychlosti reakcí i přístupu. Na druhou stranu, po stížnosti manažerovi restaurace jsme při další návštěvě zažili servis opravdu prvotřídní úrovně.

Výběr jídla na nedělní brunch je skutečně bohatý, i když je možno vysledovat lehce sestupnou tendenci v nabídce, zatímco cena se oproti loňskému roku zvýšila. Z předkrmů je možno vybírat z nabídky sushi, domácího a čerstvě připraveného, naprosto bez výhrad. Dále se nabízí carpaccia z ryb i hovězího, studený roastbeef, salát caprese, ústřice či domácí paštika. Vše v domácí kvalitě, ochucené výrazně, ale nikoli vtíravě, rozhodně velice příjemné s výběrem různorodého pečiva.

Na uvítanou se podává sklenka Chateau Radyně a pokud si přejete, můžete jej popíjet po celou dobu brunche, alternativou bylo vynikajicí Chardonnay z vinařství Hort, od nějž hotel kupuje celé šarže. Samozřejmostí je točené pivo a výběr nealka.

Jako hlavní chody se nabízela např. mj. pečená kachna, plněné a zapečené canneloni se špenátem v bešamelu, pečené hovězí, čerstvě připravený steak z tuňáka či lososa podávaný podle vašeho přání se svatojakubskými mušlemi a doplněný restovanou zeleninkou s lehkým dotekem sojové omáčky.
To lze mimořádně doporučit, jednalo se o jednu z nejlepších rybích kombinací, jakou jsem v Praze jedl – vše připravené velice rychle, aby byla zachována přirozená chuť, konzistence a šťavnatost masa. Svatojakubským mušlím krátká a precizní příprava rovněž svědčí, nenesly ani náznak gumovosti. Rovněž je k dispozici výběr pečeného hovězího, jehněčího a telecího, vše krásně šťavnaté. Na místní wellington s omáčkou béarnaise vzpomínám s láskou ještě dnes.

Výběr moučníků se během posledních návštěv lehce omezil na různé krémy v malých skleničkách zalitých ovocnou omáčkou, ovšem chuťově naprosto korektní. Rovněž je možno dát si palačinku, podle mé zkušenosti ovšem nebyla připravená právě pro mne, což se na její kvalite nutně podepsalo. V ceně brunche je rovněž káva, vyšší kvality bez výraznější vodnatosti či hořkosti.

Celkově bych uzavřel, že brunch za peníze jednoho tříchodového menu v lepší restauraci nabízí i přes slabší výběr dezertů a kolísavou obsluhu spoustu možností, kombinací a opravdový degustační zážitek – jak lépe strávit neděli?