Při návštěvě La Petite Conversations alias Lapeco jsme měli štěstí. Obvykle mají v sobotu otevřeno jen omezeně, v létě dokonce zavřeno, ale díky Colours of Ostrava kavárna jela i v sobotní podvečer, dokonce se speciální festivalovou nabídkou.

A když říkám, že jsme měli štěstí, tak myslím štěstí, ne smůlu. Po první návštěvě se totiž Lapeco jeví jako příjemný objev.

Zaprvé je to podnik útulný, v takovém tom stylu „každý pes, jiná ves“, ale přitom je vidět, že to někdo promyslel a dal interiéru duši. Zřejmě pan majitel, (mimořádně pohledný:) mladý Belgičan, který si kavárnou splnil svůj sen. A jakkoliv to nabádá k ostražitosti, doufám, že ji při návštěvě kavárny potřebovat nebudete.

Protože se nám v Lapeco líbilo, dost napjatě jsme čekali na espresso. Dorazilo ve správném objemu, trochu bledé a podextrahované, ale čerstvě namleté, vonící a celkově prostě slušné. Za kávu tu ale ruku do ohně nedám, přece jen jsme měli jedno espresso a nula cappuccin.

Radost mi udělala nabídka 4 různých belgických piv, lahve nám majitel přišel ukázat až ke stolu. (Zřejmě je to tak pro něj jednodušší, protože česky příliš neumí, ale to je spíš roztomilý, než jakkoliv obtěžující handicap.) Ochutnala jsem trapistický Orval, u kterého mě zaujalo datum lahvování 1. 6. 2011 – možná si piva vozí přímo z Belgie.

Moelleux byla poctivá čokoládová, hutná bábovička s parádně tekutým středem – za 25 Kč prima kauf. Chutnalo mi i festivalové panini s rajčátky a slaninou, podávané na talíři s lehce ochuceným salátkem. Fajn chuťově sladěné, nic o čem byste psali domů, ale hlad jsem zahnala a ještě byla spokojená :)

Mladou servírku jsme zkoušeli zaskočit dotazem na rozlévaná vína. Nejdříve se zadrhla, ale nedala se, věděla přesně o jaké víno jde i o jakou odrůdu.