Vždycky, když jsme na návštěvě u kamaráda ve Vysokém Mýtě, zastavíme se i v Kobylském vinném sklepě. A obzvlášť rádi, když je venku horko a už jsme unaveni sluncem po procházce pěkným historickým centrem. Tohle místo vás totiž z ruchu hlavního tahu Hradec Králové – Olomouc přenese do opravdového chladného moravského sklípku, kde čas plyne pomaleji, víno lépe chutná a starosti se zdají nepodstatné. Jednoduché dřevěné stoly a lavice, dřevěné sudy, starý lis, ozdoby ze svazků obilí, staré zemědělské nářadí, dveře na toaletu stylově z dřevěných prken, s kovovou petlicí a vyřezaným srdíčkem. Fajn jsou členité prostory, které poskytují, potřebuje-li ji někdo, i celkem intimní atmosféru. Líbí se mi tu. (Vyměnila bych jen sklenice, ty, ze kterých jsme pili, byly poněkud humpolácké a ne zrovna vhodného tvaru. Je ale možné, že kdybychom si dali lepší víno než čepovanou sudovku, možná bychom dostali odpovídající sklo.)

Postará se tu o vás sám pan majitel, který má všechna vína poctivě přechutnaná, s vinaři se osobně zná a ví spoustu informací o vínech, která nabízí. Objíždí košty a už mezi mladými víny vyhlíží, co bude stát za pozornost. O víně si rád popovídá a je vidět, že své zákazníky dobře zná, a cizáky, jako jsme my, hned identifikuje a se zájmem se vyptá, odkud jsou, co dělají v Mýtě a jaký je jejich vztah k vínu. Když zavětří zájem větší než u příležitostného konzumenta, neváhá zapříst důkladnější rozhovor. A tohle mě právě baví. Umí říct i o vinařích, jejichž vína prodává, že se jim něco nepovedlo, nebo naopak ocenit vína, která v nabídce nemá. Je vidět, že má víno rád a je to jeho koníček, nejen produkt, který se snaží prodat.

Ochutnat se tu dá plus minus 15 sudových vín, jejich sortiment se postupně mění, my tentokrát ochutnali tři vína od Augustina Machálka. Z bílých byl lepší mladý Muškát moravský, voňavý, svěží, s výraznou kyselinou, která je pro ročník 2010 typická. Jak jsme se shodli, tyhle aromatické odrůdy budou, navzdory všem nářkům na špatný ročník, asi vesměs povedené, nebo alespoň vyhovující mému vkusu: suché, výrazně voňavé, lehké. Děvín, taktéž mladý, byl asi fajn, ale nejsem zrovna fanoušek tramínů a v tomhle se zrovna tramínové tóny docela výrazně projevovaly. Rulandské modré bylo ve vůni výrazně ovlivněné dubovým sudem, v chuti spíš ovocné. Celkem příjemné. Nemá cenu se pitvat v sudovkách a čekat od nich zázraky, jsou to jednoduchá, nenáročná vína, vhodná třeba k posezení na zahrádce, kterou tento sklípek taky disponuje, nebo právě k chvilkovému posezení v chladu sklepa. Sudové víno se prodává za cenu kolem 35 korun za čtvrtlitrový džbánek, při větším množství cena klesá. Samozřejmostí je degustační vzorek před nákupem.

Větší zážitek budou poskytovat vína lahvová, umístěná v samostatném prostoru s konstantní teplotou. Jak už název vinného sklepa napovídá, stejně jako u sudových se jedná o vína z vinařské obce Kobylí (vinařství Tomčala, Herzánovi, Lůbalovi – nedávné návštěvě v Kobylí můžu doporučit především červená vína od Lůbalů, byly tam povedené kousky, Vajbar, Jaromír Gala, Patria Kobylí), nově jsou ale v nabídce i vína dvou vinařů z Vrbice (Sedláček, Horák). Všechna za velmi vstřícné ceny.

K zakousnutí se tu nabízí několik druhů sýra, obložené talíře, uzený jazyk, různé paštiky s pečivem. Vodu si tu můžete koupit tzv. certifikovanou k vínu (Rajec), což je strašná novinka a přitom pěkná hovadina, džbánek s kohoutkovou ale není vůbec problém.

Otevřeno je v pondělí až sobotu, od odpoledních hodin do jedenácti. Přesná otvíračka je uvedena na webu, kvituji, že stránka je průběžně aktualizována (což u takhle malých a specializovaných podniků není vždy obvyklé).

Neohromí vás to tu honosným vzhledem, nezůstanete okouzleni dokonalým vystupováním obsluhy ani tu nejspíš neochutnáte víno, na které budete vzpomínat celý život, ale bude vám tu dobře. Vzhledem k místu, kde se nachází, je to velmi překvapivý a velmi příjemný podnik.