Vzhledem k tomu, že nás z oběda v jedné restauraci (která nestojí za zmínku na scuku) vyhnala nesnesitelně ječící drobotina ještě před dezertem (jakže se jmenoval ten brněnský podnik, kam mají psi a děti vstup zakázán?), rozhodli jsme se dát si zákusek a kávu tady. Nejnovější trutnovský kavárenský přírůstek najdete přímo ve středu města, v nově postaveném a čerstvě otevřeném kulturním centru Uffo hned u autobusového nádraží.

Podnik svítí novotou, budova je přístupná teprve krátce (náhodou ta slavnost s panem starostou vyšla zrovna takhle před komunálními volbami). Zároveň je prostor trochu sterilní, nějaké obrazy by nezaškodily, ale je to tu vzdušné a čisté. Jedna stěna je celá prosklená (= výhled na další z ohavných budov, jimiž Komerční banka obšťastňuje česká města), interiér je pojednán v oblíbené kombinaci bílé, krémové a tmavě hnědé a sedět lze klasicky u stolků i na jedné z bílých pohovek u stěny.

Kávu tu dělají značky Lavazza a v lístku najdeme i ´espresso piccolo´. Já si dala kávu bez přívlastků (32 Kč) a až na určitou řídkost, danou větším objemem, nebyla špatná. Oceňuju i zvládnutý servis do neupatlaného porcelánu na stříbrném tácku s konvičkou ohřáté smetany, sklenicí vody a mandlí v čokoládě. Kromě dalších kávových nápojů nabízí Horn i koktejly, čokolády, čaje Dilmah a poměrně slušnou nabídku lahvových vín zahraničních (tipuju, že je zásobuje Global Wines) i českých (Kovács, NV, Michlovský, Hrabal..). Taky se mi líbila jednoduchá nabídka malých jídel jako saláty a obložené bagety (asi pět druhů od každého, ceny 50–90 Kč), klidně bych sem zašla na rychlý malý oběd.

My jsme ovšem už po obědě byli a tak jsme lovili v nabídce sladkostí – z vitríny u baru si můžete vybrat klasiky jako punčový řež nebo roládu, z menu pak některý ze zmrzlinových pohárů nebo domácích dezertů. Přítelova pannacotta s malinami (65Kč) byla hodně želatinová a chuťově ne moc výrazná, což zachraňovala malinová omáčka. Můj citronový sorbet byl naopak zcela bez připomínek, příjemně nakyslý s občasným hořkým dotekem malého kousku kůry. Servírují k němu ´jahodové puré´ – ve skutečnosti spíš omáčku z jahod rozmixovaných dohladka, ale na lahodnosti to kombinaci rozhodně neubírá (45Kč). Trochu zklamáním bylo ovšem tiramisu (59Kč) – oceňuju, že je domácí a lehké, ale opět tu chyběla výraznější chuť a kakao na vrchu bylo zvláštně světlé a málo hořké. U okolních stolů jsem měla možnost zahlédnout další z nabízených pokrmů – jak jogurt s lesním ovocem, tak ananas s mascarpone vypadaly velmi lákavě, čerstvé a hezky prezentované na talíři.

Číšník byl příjemný a celkem svižný (nápoje dorazily rychle, jen na dezerty jsme čekali trochu déle), a to i když se podnik v podstatě úplně zaplnil. On i jeho kolegyně za barem byli oblečeni velmi formálně do krémové košile s dlouhými rukávy a motýlkem. Pokud chce kavárna návštěvníkům přilehlého divadla dopřát pocit nóbl kulturního zážitku (což oceňuju, taky nejsem zvědavá na plandající dekolty a rozšmajdané pantofle personálu), doporučila bych jen přizpůsobit stejnokroje skutečné velikosti číšníků, tenhle pán měl košili tak o 3 čísla větší, než bylo nutné.
To byl ovšem jen můj sarkasmus du jour na závěr, jinak jim držím palce a ráda se sem vrátím při další návštěvě Trutnova.