Komáří vížka pro mě byla velmi příjemným překvapením, dorazili jsme během oběda, kdy byla restaurace takřka plná, přesto se o nás (skupinu asi 8 lidí) dokázali adekvátně postarat a za malou chvíli jsme seděli.
Za krátké čekání jsme byli odměněni poctivou českou kuchyní.
Ale popořádku. Interiér je příjemný, útulný, ale světlý a netísnící, typická horská chata, tedy dřevo, paroží, solidní dřevěné židle a stoly, čisto a uklizeno. Restaurace by ale zoufale potřebovala vymalovat, snad na to v brzku dojde.

Obsluha byla i přes plnou restauraci svižná, vstřícná a korektní, osobně mi přišla trochu odměřená, ale to byl jen můj čistě subjektivní dojem. Každopádně k dobré chuti nám bylo popřáno, tedy děkuji.

Jídlo bylo velmi příjemným překvapením. Nejdříve nám na stole přistál chleba s domácí škvarkovou pomazánkou, která velmi potěšila. Sám jsem měl Cmundu, bramborák byl křehký, domácí, a nebyl nijak extrémně nasáklý tukem, zelí se dalo těžko něco vytknout – ani moc kyselé, ani moc sladké a příjemně křupalo.
Guláš, který jsem ochutnal byl dobře dochucený, maso se rozsýpalo, špekové knedlíky se skvěly poctivostí, housky, dobrá cibulka, nu nic mi na nich nechybělo.
Závěrem jsme si dali borůvkový koláč – jen se rozsýpal, borůvky byly snad i čerstvé.
Abych nebyl jen pochvalný vypíchnu i pár nepochopitelných irelevantností, kvůli kterým snižuji hodnocení ze 4 na 3. Všudypřítomný čokoládový toping na koláči spíše škodil, než že by dělal parádu, ke Cmundě nechyběla obloha z papriky, salátu a ještě čehosi – nechápu proč. A pak petržele bylo trochu přehršle – na guláši, na knedlících, taky tomu úplně nerozumím.