Kvalitně se najíst na Šumavě v okolí hraničního přechodu Železná ruda není úplně snadné. Pokud Vám tedy nejde o smažený sýr s hranolkami. Většina podniků spoléhá na příhodnou lokalitu vedle rušné turistické stezky či sjezdovky a na zástup hladových turistů, na jejichž spokojenosti, či možném návratu už nikomu moc nesejde. Turisté jsou zase rádi, pokud se restaurace nachází v alespoň částečně kultivovaném prostředí a ne třeba vedle nevěstince.

Zásadní výjimku z tohoto konceptu tvoří hotel Kollerhof ve vesničce Hamry. Hotel tak odlehlý, že pokud k němu cíleně nejedete, nenajdete ho. Majiteli hotelu, jímž je starší bavorský pán v neodmyslitelných pumpkách je tedy nad slunce jasné, že pokud své hosty nenadchne kvalitou jídla i servisu tak, aby se chtěli vracet, svoji živnost neudrží. A podle toho svůj hotel vede.

To je možná důvod, proč angažoval šéfkuchaře Milana, který si potrpí na čerstvé suroviny a dokáze božsky upravit i zvěřinu z místního revíru. V hotelu vládne poklidná a rodinná atmosféra a kachlová kamna a dřevěný sedlácký nábytek tak trošku připomíná Trautenberka. O každého hosta je postaráno individuálně a ačkoli ceny jsou o něco vyšší, než v ostatních restauracích v okolí, věřte mi, že za tuto cenu dostanete kvalitu.

My jsme vsadili na hovězí vývar s játrovým knedlíčkem, jelení kýtu se špeclemi a brusinkami a lívaneček s lesním ovocem a smetanou. Polévka byla z pravého vývaru a knedlíček byl evidentně domácí, silný a s bylinkami. Jelení kýta byla špikovaná špekem, výtečně upravená, chuťově velmi intenzivní a křehká jako pověstný dort. Špecle s ní tvořily elegantní bavorskou harmonii a jejich lehkost dovolovala náležitě si užít chuť kýty bez následného pocitu přejedení. To mi také umožnilo dát si po hlavním jídle dezert v podobě lívanečků s lesními plody.

Hrozně jsem se bála, aby dezert výsledný dojem nezkazil, aby nebyl příliš mastný a mdlý, aby lívanečků nebylo příliš mnoho, nebo nebyly zkaženy umělohmotnou šlehačkou. No prostě přiznám se, aby Kollerhofu nezkazily výsledné hodnocení. Ale Milan mě asi vyslyšel a na stole se objevily křehké, nadýchané, tvarově dokonalé lívanečky se smetanou a svěžími lesními plody, jemně posypané moučkovým cukrem. A já už si v duchu sumírovala, jakými slovy je tady na Scuku vychválím.

Takže pojedete-li někdy do Bavorska přes Železnou rudu, nenechte se odradit tržišti, vykřičenými domy a kasiny, udělejte si malou zastávku v Hamrech v hotelu Kollerhof a nechte na sebe dýchnout kousek šumavské tradice.