Hospůdka se nachází stranou Kunčic v úbočí Stolové. Zvenčí ničím nezaujme, vevnitř ničím neurazí. K tomu prostorná zahrádka a několik stolů na verandě. Výrazným pozitivem zůstává umístění mimo zástavbu a výhled na okolní kopce.

Když jsme přišli, byly všechny stoly uvnitř obsazeny, takže jsme zaujali místo venku a po nějaké chvíli si objednali si horký čaj. Po úvodní prodlevě se již obsluhující slečny objevovaly pravidelně a ve věci obsluhy nelze mít námitek.

Hospůdka trpí několikastránkovým jídelním lístkem, místy i s tajemnějšími názvy. To důležité se ale nalézá na stránce bramboráky. Ty jsou opravdu z brambor, přiměřeně ochucené, nepřebité kořením ani česnekem a dozlatova usmažené. Přitom z nich neodkapává tuk a neměl jsem pocit zbytečné umaštěnosti. Nabízejí jej samotný i s různými doplňky. Od nejpřímočařejšího se zelím a slaninou až po labužnický, pokrytý smetanovou směsí vepřového a žampionů. Nejedná se o žádné kulinární zázraky, přesto jsme byli spokojeni.

Ochutnali jsme také polévky. Valašská kyselice ve variantě se zakysanou smetanou, výživná porce dobré polévky. Francouzská cibulová se smetanou vzbuzovala spíše zvědavost, tuto kombinaci jsem dosud nepotkal. Cibule mohlo být více, ale smetanový základ ze zeleninového vývaru byl chuťově výrazný.

Vzhledem k chladnějšímu počasí jsme se nezdrželi na dezert, stejně tak nedostali šanci předvést kávu Presso ani Turka.