Genius Loci

Kompletně nekuřácká italská restaurace v interiéru zrekonstruovaného renesančního domu.

Cenová úroveň: Střední

Stránky podniku: genius-loci.cz

Kategorie:  Restaurace

Adresa: Náměstí 54, ŽebrákČeská republika, , genius-loci.cz

Zeměpisná poloha: 49.8750355, 13.8958991

Kategorie: Restaurace

Recenze

Celkové hodnocení: 4
Scukaři celkem napsali 2 recenzí.
Průměr hodnocení
Prostředí: 4 Personál: 4 Kvalita: 4

Luckaz A 19. září 2011 # Hodnocení: Velmi dobré

Shrnutí: „Genius Loci si mě získalo jak prostředím, tak dobrým jídlem a v neposlední řadě i dokonalým servisem. I přes drobné nedostatky si tahle restaurace rozhodně zaslouží být v Maurerově žebříčku i nadále. “

Pokud bych měla spočítat opravdu dobré italské restaurace z toho množství, které jsem u nás navštívila, pak by mi stačily prsty na jedné ruce. Genius Loci ale mezi nimi rozhodně zaujímá čestné místo …

Po příchodu do restaurace na člověka dýchne zvláštní atmosféra „staré doby“, do níž je laděný interiér. Jako celek tak působí stylově, nikoli přeplácaně, jak to v podobných typech podniků bývá. Příjemné a voňavé prostředí má na svědomí z velké části i fakt, že restaurace je zcela nekuřácká (pro kuřáky zde mají vyhrazený koutek před vstupem do restaurace) a nic tak nenaruší vůni linoucí se z kuchyně.

V odpoledních hodinách, kdy jsme restauraci s kamarádkou navštívily, zde bylo obsazeno poměrně dost stolů, přesto jsme na jídelní lístky a nápoje nemusely téměř vůbec čekat. Na doporučení servírky jsme si daly rajčatovou polévku – skvěle vyvážená, lehce kyselá, mírně slaná, chuť čerstvých rajčat doladila čerstvá bazalka. U polévky za šedesát korun a konkrétně právě u rajčatové jsem nicméně očekávala alespoň nějaké hoblinky parmezánu. Jako hlavní chod jsem si vybrala vepřovou panenku s parmskou šunkou a šalvějí. Zde bych ocenila zejména to, že maso bylo šťavnaté, uprostřed krásně růžové, lehce slané, čímž se nepřebila chuť a vůně masa. Parmská šunka celkový dojem z pokrmu jen podtrhla, slabě nakrájená, jak to má být a to aroma… Od kamarádky jsem ochutnala kuřecí taštičky plněné kozím sýrem a sušenými rajčátky, které mě příjemně překvapily. Opět šťavnaté maso, ovšem delikatesní byl kozí sýr, jehož lehce „nakyslá“ chuť společně s jemně kořeněnými rajčátky udělaly z obyčejných kuřecích prsou dokonalé jídlo. Petrželové šťouchané brambůrky, které jsme měly obě jako přílohu, pak výsledný efekt pěkně doladily.

Třešničkou se stal extra hořký čokoládový dortík, v podstatě jakýsi plátek vypadající jako tmavá tlačenka :) Zaručeně si získá příznivce čokolád s vysokým obsahem kakaa. S kávou nebo čajem tvoří tenhle moučník ideální dvojku, samotný mi přišel ale poměrně suchý a hutný.

Co se servisu týče, není co vytknout. Slečna, která nás obsluhovala, byla pohotová, usměvavá a bylo vidět, že ji tato práce opravdu baví. Přestože restaurace byla poměrně plná, servis neváznul a kuchyně očividně také ne, jídla se nám na stůl dostala vždy krátce poté, co jsme dojedli předchozí chod.

Genius Loci si mě získalo jak prostředím, tak dobrým jídlem – vždy mám radost, když objevím fungující restauraci mimo metropoli, navíc v mém rodném kraji, kam se stále ráda vracím. Na celkový dojem přispívá z velké části i profesionální přístup servírek, na nichž je vidět, že svou práci mají rády a že ví, jak ji dělat.

Ohodnoťte tuto recenzi

Hlas odešlete kliknutím na palec

Hedvika A 15. září 2010 # Hodnocení: OK

Shrnutí: „V Žebráku – ristorante numero uno.“

Overtura se nese v mohutném historickém duchu. Maestoso. Dům z počátku 17. století na člověka dýchne chlad ze zdí, ale teplo z kuchyně, a hlavně – aroma! Kolik restaurací o sobě může říct, že vás hned po vstupu zaujmou vůní? Interiér je rovněž laděn dobově, dueta či kvarteta židlí s vyšívanými sedáky postávají kolem masivních dřevěných stolů, staré obrázky, malby, svícny… Bene, bene, ale co dál?

Akt první: Na scénu přichází servírka, pěkně presto, allegro – a už listujeme v cartě. Prohlížíme sezónní menu i standardní nabídku a nakonec si vybíráme z ní: Na úvod trio bruschetto, pak sbor lasagní a také saltimboccu s grilovanou zeleninou. Jako doprovod volíme temný tón moravského Dornfelderu a ze zvědavosti necháme rozehrát i svěží notu domácí zázvorové limonády. Intermezzo, napětí, očekávání.

Akt druhý: Bruschettová variace trochu kolísá – brusketka s prociuttem, zapečená mozzarellou, hraje svou vyvážeností jednoznačně prim, ta s játrovou pomazánkou zvládá druhé housle, classico s rajčaty kapku blemcá, ma non troppo. Zázvorová limonáda – falsetto intenzivní pikantní chuti čerstvého zázvoru cítíme až v kostech. Přichází ale chvíle pro hlavní role: Lasagním to ladí, syté basy mletého masa doplňují soprány čerstvých rajčat a výrazný parmezánový vokál. Trochu skřípe jen fakt, že byly připravené předem a ohřáté způsobem, který jejich rejstříku příliš nepomohl. Dornfelder jim ale dodává příjemný sametový podtón. Nepřehlédnutelnou hvězdou večera je ovšem saltimbocca z vepřové panenky. Křehoučká, šťavnatá, a chuťově tak decentní, že vyzní především výrazná chuť prosciutta. Comprimario grilované zeleniny působí vyrovnaně, svěže (až na černé olivy, které na sebe strhávají příliš pozornosti) a dává panenkové primadonně vyniknout.

Akt třetí: Dolce. Bel canto tiramisu snoubí jemnost mascarpone a důrazný akcent kávy a amaretta. Projídáme se jím zvolna, addagio, a vychutnáváme poctivou domácí přípravu. Potlesk, magnificente!

Epilogo. Servírka – allegro grazioso, stále úsměv na rtech, stále vstřícná a ochotná – se ptá, jak jsme byli spokojeni. Byli. A že místní ristorante sídlí v českém renesančním gruntu Pražákovském? Amici miei, Pavarotti zpíval i na stadionu, a italské opeře v jeho podání to na kráse vůbec neubralo. Prostředí i obsluha jsou v místních podmínkách unico a kuchyně – no, fantastico zatím ne, ale appassionato bez diskusí.

Ohodnoťte tuto recenzi

Hlas odešlete kliknutím na palec

italská kuchyně nekuřácký podnik