Když zmrzlina, tak v Itálii, když v Itálii, tak v Bologni! No já vím, ani Řím, Benátky nebo Florencie neurazí, ale dejte si říct, zmrzlinu v Bologni jsem pro vás mnohonásobně osobně otestovala. Tip na tuhle zmrzlinárnu byl totiž jeden z prvních, který jsem dostala, když jsem se do Bologni přistěhovala za studiem. Bylo to před 9 roky a tehdy měla Gelateria Gianni pouze jednu provozovnu, o které budu dnes psát. Minulý týden jsem zjistila, že otevřeli ještě dvě pobočky, ale tam mě neuvidí, tradice je tradice.

Ta původní provozovna je ukrytá kousíček od nejcentrovatějšího centra a vede k ní úzká malá ulička. Dovnitř vás bude lákat nový bílý „designový“ poutač, který mi k tomuto místu vůbec nesedí, protože uvnitř se interiér zastavil v 80. letech, což je pro mě tak akorát, abych se vrátila do dětství. Pravděpodobně vás zarazí kolik může existovat druhů/příchutí zmrzliny. Najdete tu klasiku, vanilka, čokoláda, oříšek, káva, banán a kdesi cosi. Moje pistáciová byla opravdu lahodná, krásně smetanová, samozřejmě z pravých pistácií a bez použití chemie, ale pokud chcete vyzkoušet něco mimořádného, zkuste jedinečné druhy, které vynalézají a vyrábějí pouze tady.

Tak například Peklo (Inferno) – základ je z bílé čokolády, doplněný o višně a rozdrobené oplatky, nebo vám z pekla pomůže Advokát (Avvocato) – kombinace krémové smetanové zmrzliny, oříšků a nutelly a pokud to zkusíte, Vrátíte se (Ritornerai) a dáte si zmrzlinu z bílé čokolády s tureckým medem a nutellou. Já si naposledy dala Titanic, zmrzlinu bílou a sladkou jak úsměv Leonarda DiCapria ve stejnojmenném filmu. Tahle zmrzlina je inspirována slavnými bonbóny Rafaello a je kombinací kokosu, bílé čokolády, mandlí a právě těch bonbónů. Dále jsem ochutnala neuvěřitelně dobrou citrónovou, která byla trošku tužší než zmrzliny se smetanovým základem, ale kam se hrabe Cream & Dream, který v Praze považuji za jedno z mála schůdných zmrzlinových řešení. V nabídce je běžně asi tak 20 možná 30 druhů, některé stále, některé se obměňují.

Nejmenší kornoutek, do kterého se však vejdou až 3 kopečky o moc větší než ty, na které jsme zvyklí u nás, vás vyjde na 2,50 €, ale máte na výběr několik velikostí kornoutků, oplatek i mističek a dokonce si můžete nechat vyrobit takový „zrmzlinoburger“ do sladké briošky. Je-li venku zima, můžete si klidně sníst zmrzlinu uvnitř u některého z retrostolečků a dát si k ní i kávu, nealko nebo nějaký likér.

Pro úplnost dodávám, že se platí u pokladny na začátku zmrzlinového pultu a pak už si jen poroučíte, co si všechno dáte. Při neznalosti Italštiny postačí gestikulace rukama, protože jinou řečí se tu domluvíte těžko. Za to se na vás budou usmívat.

A abych nezapomněla, mléko a smetana pochází od krav, které se pasou v okolí Bologni a dojí se zásadně v 5.30 ráno a v 5 večer, piniové oříšky pochází z okolí Pisy, pistácie zas jedině z Bronte na Sicílii, mandle jsou z Bari a čokoláda? Hádejte! Přece ta nejlepší, Amedei. Prý pouze u Gianniho mají licenci pro výrobu zmrzliny z této čokolády v celém regionu Emilia-Romagna. A kdyby vám byla moje recenze málo, více se dočtete v italském gastronomickém průvodci Gambero Rosso, který tento podnik doporučuje.