Shrnutí: „Příjemné místo na posezení a ochutnání korsických produktů. Díky poloze u silnice a uvedení ve vícero světových průvodcích však hrozí nájezdy turistů. Pokud máte štěstí a jste tu zrovna sami, nechce se vám odejít.“
Fromagerie d´Acciola jsme navštívili při cestě po Korsice v září 2009. Na ostrově tou dobou panovalo strašné vedro a my v poledne přemýšleli, kam zapadnout na oběd a siestu. V průvodci po francouzských farmářských pohostinstvích jsem nalistovala jediných 6 zástupců Korsiky a zjistila, že jedno z nich máme přímo při cestě. Podle popisu zde jistý André pěstuje kozy, vyrábí a prodává sýry a od poloviny června do konce září navíc provozuje malou restauraci, kde servíruje místní speciality.
Místo popisu odpovídalo. Vepředu u silnice byl krámek a vzadu za ním pěkná stinná teráska s několika dřevěnými stoly a lavicemi. Umístění opravdu nádherné, s výhledem do kopců a pastvin (ano, i ty kozy jsme viděli ;-), v dálce moře. Pofukoval příjemný větřík, takže i vedro bylo najednou snesitelné a mohli jsme se začít věnovat jídlu.
Vybrali jsme si talíř s výběrem domácích sýrů a uzenin a lasagne s brocciu (korsický čerstvý ovčí/kozí sýr, chuťově podobný italské riccotě). Cena jídel byla kolem 14 eur a porce byly co do kvality i objemu poctivé. Jako řidičům nám bez problémů natočili džbán osvěžující ledové vody a vůbec k nám byli milí, dokonce se sami nabídli, že nás vyfotí.
Celá návštěva byla krásně idylická, až ke konci nám došlo, jak málo chybělo a atmosféra by byla úplně jiná. Nějakou dobu potom, co jsme už dojedli, se ke zbývajícím stolům usadil hlučný zájezd turistů (zřejmě celý autobus) a vše se začalo točit kolem nich. Chtěli jsme si ještě vepředu v krámku koupit sýr s sebou, ale nakonec jsme to vzdali.

