Moje momentálně nejoblíbenější předjarní tržiště.
Na trhy na Náplavce jsem se dostala až letos -jinak jezdím pravidelně na Kubáň. Zlákala mě nabídka masa a dobře jsem udělala. Na Náplavce se mi totiž líbí. Stánků je sice méně, ale vede mezi nimi „dálnice“ takže mačkání je skoro vyloučeno, navíc na korzu máte všechno přehledně na očích. To věčné prodírání se uličkami na Kubáni nebo Kulaťáku mi už lezlo na nervy.
Co se týče sortimentu, je chudší a některé věci se opakují (například stánek se sušenkami, který pendluje mezi Jiříkem, Kubání a Náplavkou), jsou zde všudypřítomní Němcovi a Držovice. Vlastně mi nevyhuje i jistá neuspořádanost – někdo má stánek, někdo stoleček a někdo prodává z auta. Označení skoro chybí, ale já se ráda s prodejci bavím a na Náplavce je na to čas. Řeka s labutěmi a projíždějícím parníkem, to už je bonus navíc a pocit, jako by byl člověk na prázdninách.
Zelenina je na Náplavce (zatím) skoro neviditelná (jeden stánek, česnekář, plus jedny brambory, pak jedno ovocnářství), ale dobře se tu nakupuje maso. Já jsem si již po druhé skočila po čerstvé pstruhy a hormony nevyhnané kuře. Párkrát jsem tu také potkala nebývale širokou nabídku vakuovaného bio masa, především hovězího. Chystám se někdy i zkusit domácí králíky, jen co od prodejce vyzvím, jak vypadá jeho domácí chov.
Za pěknou cenu tu bývají i vajíčka z volného výběhu – nemám teď aktuální srovnání, ale podle některých jsou tu ceny mírnější než na populárnějším Kulaťáku a Kubání. Baví mě taky stálý stánek sýrárny Orrero – jejich produkci tu mají jak předbalenou, tak na váhu a hlavně prodávají na váhu lahodné máslo. Po jeho ochutnání už nějak nemám na kostky ze supermarketu chuť..
Omezenou nabídku na Náplavce vyvažuje fakt, že jste vlastně s nákupy rychle hotoví a neprodíráte se davy, nečekáte nekonečné fronty. Až začne sezona české zeleniny a ovoce, asi se vrátím zpátky na Kubáň. Zatím mi však vyhovuje Náplavka  – malá, komorní, nejvíc v centru a přece zastrčená, svým způsobem romantická.

Všude cítím vůni uzenin, masa, škvaření, pečení a smažení. Rozházené drůbeží nebožtíky. Mrtvé ryby. Domácí pečivo. Vánoční cukroví. Opojná vůně svařáku.

Farmářské trhy v prosinci „dojíždějí“. Prostředí je to v zimě pro vegetariány silně nehodné. Tento trh mám tak blízko, že bych mohla vyrážet tatřka v papučích a županu, kdybych nemrzla a nebála se, že mi na světlý župan ukápne škvarková pomazánka, upadne kus klobásy, salámu nebo slaniny, nehledě na paseku, kterou by nadělalo červené víno.

Jak jsem předeslala, ovoce a zeleninu tu najdete jen těžko – v sobotu ve 12.00 jsem našla celý jeden stánek, který se ještě drkotajícími zuby nehty držel, přesto nabízel celkem slušný sortiment – mrkev, brambory, cibule, česnek, zelí, kapusta, brokolice, růžičková kapusta, jablka, vlašské a lískové ořechy loupané i ve skořápce.

Zima asi odvála označení stánků, i když jsem se snažila, u většiny k vidění nebylo, nebo bylo důmyslně skryto, přesto – držkovské pečivo vydrželo (zakoupila jsem jejich dalamánek velikosti i konzistece menšího chleba, uvnitř však měkčí a navrch krásně sypaný solí), jihočeské i cerstveryby.cz také, dalším mým oblíbeným stánkem jsou Maďaři – nejsou lokální, ale to klobásám na kráse spíš přidá, doporučuji česnekovou a kmínovou (kmínu je v ní opravdu jen maličko, nejdřív ucítíte silnou chuť masa, potom trošku kmínu na dobré vytrávení), mají i papriku a paprikovou pastu. Poslední dvě soboty jsme vynechala, takže u nových (nebo zapomenutých) prodejců jsem se ptala. Zahlédla jsem nezámý stánek s uzeninami a jitrnicemi někde od Plzně (obsluhující slečny byly trošku otrávené, povídaly si s nějakým chlapcem a jméno zamumlaly tak rychle, že jsme ho hned zapomněla), ale měly lákavě vyhlížející a voňavé škvarky, a pak stánek s nádhernými červenými klobásami od Komárna, ale to už jsem bohužel měla nakoupeno jinde, takže jsme slíbila, že se stavím příště.

Ještě jsem pořídila „Staročeskou škvarkovou pomazánku" u stánku, kde měli jen tyto pomazánky a typicky české "Pomerančovo-jablečné pyré, chuťový orgasmus“ – vhodné obzvlášť pro děti. Škvarková pomazánka byla dobrá, a to sádlo a podobně věci normálně jen s chlebem nejím, krásně si rozuměla hlavně s dalamánem. Přišlo mi jen zvláštní, proč se dělají starosti s etiketou se složením, když do něj nenapíší všechno? Nemám ráda když kousnu do kmínu, který navíc nebyl v seznamu, ale to je jen taková hnidopišská poznámka. A taky bych vynechala to „staročeská“, nikdy nevím, do jakého století to slovo odkazuje a co od něj čekat. U takové staročeské vánoční štoly mě to vyloženě mátlo – vždycky jsem si říkala, jakou si to Němci pečou dobrotu, a najednou zjistím, že už ani do těch Drážďan není pro co jezdit, když ta štola vlastně česká.

Velice mne potěšila krásná drůbež, prostě stolek s váhou a na zemi ptáci. Už byla tedy jen kuřata a na příští sobotu se doporučuje kachnu si na internetu zarezervovat, neboť husy již došly a o kachny je prý zájem převeliký.

Trhem na Náplavce jsem napoprvé kupodivu projela, to bylo v červenci a na kole. Vypadalo to tam velmi lákavě, ale dlouhá cesta přede mnou mi neumožňovala trh patřičně prozkoumat. Trhy navštěvuji pravidelně ty, které mám v blízkém okolí, to jest Kulaťák a na Suchdole. Tuto sobotu jsem se však vypravila na Náplavku. Přiznám se, že mě k tomu inspirovala nabídka čerstvých ryb.
Na trh jsem přišla (zřejmě jako spoustu dalších lidí, protože během mé návštěvy se zástupy lidí a fronty zvětšily) něco před desátou. Tržiště jsem celé nejprve prošla, stánky tu jsou nejednotné, někteří prodávají přímo z auta, ale atmosféra je tu velmi přátelská. Sortiment byl bohatý – zelenina, ovoce, ryby, uzeniny, chléb, pečivo, mléčné výrobky, mošty, vína, burčák, …i když počtem stánků je trh rozhodně menší, ale zřejmě má nejatraktivnější prostředí. Také mě mile překvapilo, že na farmářský trh plynule navazoval bleší trh.
Návštěvu trhu jsem pojala tak, jak to podle mně má fungovat a to nakoupit čerstvé surovimy a začerstva z nich uvařit :
Takže v sobotu byly filety z okouna nilského a salátek z čerstvé zeleniny. V neděli pak nejprve k snídani míchaná vajíčka a k obědu jitrnice a upečená neuzená klobása od stánku s maďarskými specialitami. Celá rodina si jídlo pochvalovala. Já jako kuchařka jsem byla taky nadšená. Suroviny byly čerstvé a kvalitní, výsledek byl více než chutný.
Na příští víkend jsem si vyhlídla, že koupím chlazenou mladou slepici a asi zase nějakou rybu, ryby vůbec tomuhle trhu náramně sluší.

S farmářskými trhy se v poslední době roztrh pytel a to doslova!
Určitě je to i módní záležitost, spousta snobů chce být in a tak se rádi nechají vidět s proutěným košíkem, nejlépe od Versaceho, jak pobíhají po tržišti a důležitě hodnotí kvalitu a cenu ovozelu.
Co je ale důležitější, stále více spotřebitelů má dost sterilního a vybledlého supermarketového zboží, bez chuti a zápachu. Bedýnkují a křičí po klasických tržištích, která byla většinou zrušena nebo převálcována stánky s botaskami za sotopade. Po celé republice se tak otvírají farmářské trhy, buď na stálo nebo aspoň na zkoušku – jak bude zájem!
A ten opravdu je!
K farmářským trhům v Praze přibyla v červnu i Náplavka. Je to místo poetické, Pražany (hlavně pak těmi z Podskalí) oblíbené. Jezdím kolem tohoto místa každé ráno do práce a mám ho ráda. Z domova jsem na trhu za 20 minut, takže se hlásím coby stálý a spokojený zákazník.

Trhy se konají každou sobotu od devíti do šestnácti hodin. Vyplatí se přijít brzy, klidně i po osmé hodině. To už je fronta jak u držkovské pekárny (která ani nestačila postavit stánek), tak u pojízdného řeznictví z Brandýsa nad Labem. Jejich motto: jitrnice, jakou svět neviděl, sice evokuje nepoctivého hostinského z klasické pohádky Obušku, z pytle ven! – ovšem obavy jsou zcela zbytečné. Jejich špekáčky voní i chutnají jako špekáčky, na tlačence si vypěstujete závislost, po klobáskách se jen zapráší a když si koupíte jejich grilovací klobásky, určitě si pochutnáte! Mají i znamenité uzené maso a prejt zavařený ve skle. Fronta je u nich stále a mám zprávy, že stejně oblíbení jsou i na trzích ve Staré Boleslavi. Ochutnávka není problém, během stání ve frontě řezník nabízí k degustaci třeba klobásky.

Držkovská pekárna je skvost. Na Náplavku přijíždějí až od Jablonce a pečivo z pultu i beden v „zákulisí“ mizí před očima.
Doporučit mohu chléb kořenový, s paraořechy i klasický držkovský, který prodávají o různé gramáži. Neurazí ani jidášky a výtečné jsou malé koláčky s tvarohem, jablky, ořechy i mákem. Pro mne jsou absolutním vítězem mákáčky. Sladké pečené bulky plněné i sypané mákem. Musím vás varovat! Oproti konkurenčním výrobkům jsou mákem doslova našlapané a kdyby vám někdo dělal test na drogy, asi neprojdete! Toho máku je fakt hodně!
Většinou bývají na trhu ještě další pekárny, s domácími koláčky (vypadají lákavě), s celozrnným pečivem i s běžným sortimentem.

Pro milovníky přírodních ovocných šťáv jsou tu mošty mnoha druhů ze Slaného. K mým favoritům patří kombinace jablko/rakytník. Cena za 5l kanystr je 240,–Kč. Můžete si koupit i mošt v litrových skleněných lahvích, cena začíná někde kolem 35,–Kč.
Najdete tu i Biofarmu Sasov, zde bych se přimlouvala za jejich klobásky z vepřového masa, jsou znamenité. Můžete je ochutnat a zakoupit spolu s bio uherákem a bio loveckým salámem.
Farma rodiny Němcovy nabízí kromě farmářského bílého jogurtu i ochucené varianty a také několik druhů sýrů a tvarohu. Litrový kelímek bílého jogurtu přijde na 50,–Kč + 20,– Kč za vratný kelímek.

Zakoupit můžete i ovčí a kozí sýry, krůtí maso, med, produkty s rakytníkem, víno, sýr ementálského typu (obrovské kusy sýra, které doslova září) –100g za 50,–Kč je dost, ale aspoň ochutnejte! Když budete mít štěstí, nakoupíte spolu se sýrem i domácí klobásky, kus za 35,–Kč. Výtečně ochucené.
Je libo milouškou rybišku? Můžete mít čerstvou ze sádek v Liběchově nebo třeba uzenou (losos, úhoř, tuňák, amur…) z Jižních Čech.
V neposlední řadě jsou zde stánky se zeleninou a ovocem. Hrášek, pórek, mladá mrkvička, okurky, papriky, voňavá rajčata, kopr, jahody, meruňky, maliny…zkrátka je tu vše, co na trh patří.

Spolu s farmářským trhem je zde i bazar s tovarem všelikým. Staré knihy, desky, nádobí a náčiní, samé zajímavé kousky. Je tu místo i pro šikovné ruce, takže si možná spolu s mrkví a uzeným odnesete třeba originální šperk či záložku do knihy.
Náplavka neposkytuje tolik prostoru jako třeba trh v Dejvicích či na Kubánském náměstí, ale vládne tu poklidná atmosféra, lidé se nehádají, netlačí, usmívají se. Řeka si tiše plyne, po ránu krásně voní a jako bonus máte výhled k nezaplacení.
Podezírám vodníka z Podskalí, že už se rozkoukal a na příští sobotu si chystá pentličky a leští hrnečky!

Ještě malá poznámka: podél Vltavy vede cyklistická stezka, takže pozor na kolaře! Těm se asi farmářské trhy nelíbí, zvoní jako o život, ale však oni si zvyknou! některé jsem viděla, jak se tajně plíží s nákupem, nasedají na kola a za zády jim vykukuje pórek!

Fota z Náplavky k nahlédnutí zde:

http://nalok.cz/e/farmarske-trziste-naplavka-praha-2-utery-1-cervna

Ve srovnání s tržištěm na Kubáni nebo Kulaťákem je tržiště na Náplavce skromnější – počtem stánků i tím, že stánky nejsou jednotné a nejsou příliš dobře označeny. Na druhou stranu blízkost Vltavy dává trhu zajímavou atmosféru, poklidnější, řekla bych.

Příjemným překvapením pro mě určitě byly téměř nulové fronty. Čekala jsem jen na stánek s borůvkami. Zelenina se tu dnes dala sehnat snad u čtyřech prodejců, takže lidi se mezi ně rozptýlili. Možná k menším návalům přispěly dovolené, nicméně poklidný nákup je zatím na většině pražských tržišť je zbožným přáním a tady ho můžete zažít:)

Nakoupila jsem krásné mrkve a jarní cibulky a taky bochník krásně měkké a čerstvé šumavy. K tomu bio šunku ze Sasova, borůvky a maliny a mléko a tvaroh od Němcových – tahle farma je snad na všech trzích a moc fandím jejich obchodnickému přístupu. Vajíčka jsem nebrala, nebio za 5 Kč mi přišlo příliš, navíc máme doma ještě zásoby z Kulaťáku.