Farmářské trhy na Kubánském náměstí jsou už stálicí. Od svého otevření letos v květnu si našly svoji stálou klientelu – i ve všední dny (úterky a čtvrtky) je na náměstí pěkně plno, o sobotách nemluvě – a i mezi stánkaři se etablovaly nehasnoucí hvězdy. Stánků je na plácku kolem dvaceti – přesně tolik, aby nakupující měli dojem, že je tu příjemně živo, ale ještě nezakopávali jeden přes druhého.

Neomylným znakem kvality produktů je délka fronty. V té vládnou jednoznačně Kozlovy uzeniny bez mouky – chcete-li je dostat bez čekání, vyplatí se přivstat si, Kozlovic uzenáři bývají na místě už před osmou. Vždycky mě potěší pohled na žhavé zákazníky, kteří s klidným svědomím dají za špekáček desetikorunu, přestože jistě ví, že za stejnou cenu by v supermarketu dostali opékáčků možná celé kilo. Nával bývá i u pekařů z Držovic – zákazníci kupují nejčastěji svatební koláčky, ty mě osobně ale zas tak nezaujaly (přijdou mi suché). Čím mě ale držovičtí těší, jsou neobvyklé nápady. Trhadlo, tedy chléb tvarovaný tak, aby se dal u grilování trhat rukama, aniž by člověk potřeboval nůž, mě dostal. Zkusila jsem i jejich chleba s dýňovými semínky a mrkví: hutné tmavé těsto, ale vláčné a se spoustou dýňových peciček. Nedávno se na tržnici objevil i stánek s cookies, s podzimem rozšiřující svůj sortiment i o škvarkové placky – tam vydržím stát opakovaně a nechávám si znovu a znovu vysvětlit, z čeho se všechny ty sušenčičky vlastně dělají, než vyberu tu správnou. Přiznávám, že doma je takhle měkké a chuťově výrazné nikdy neupeču. Příjemným místním bonusem je pro mě i mlékomat, kde si občas dopřeji láhev mlékového mléka.

Tento týden byla nabídka trhu rozšířena o tzv. jablečné slavnosti, ale musím říct, že kdybych to z webu nevěděla, na místě to asi nepoznám. Zaregistrovala jsem dnes navíc jeden stánek specializující se výhradně na jablka a další dva s jablečným moštem. Avizovaná jablečná povidla se mi ale najít nepodařilo.

Opakovaně se na trhu přesvědčuji, že čím blíže má prodejce k pěstování či výrobě produktu, tím dále má k obchodování. Zatímco na pakrácké tržnici vám prodavač u stánku s úsměvem prodá zázvor s tím, že je přímo ze Znojma (asi tam roste hned vedle manga a fíků), a ještě ochotně nabídne další dva tři druhy ovoce či zeleniny a taštičku, na Kubáni jsou za pultem většinou sami zahradníci nebo výrobci a jejich obchodní snahy často končí u toho, že před sebou mají vyložené vzorky k ochutnání. Třeba i v tomhle ohledu zaznamená časem kubáňská tržnice nějaký pokrok.

Jsme zvědavá, jestli organizátorům skutečně vydrží odhodlání pořádat trhy až do Vánoc. Osobně bych se v Adventu s chutí zašla podívat.

Na Kubáňských trzích jsem byla v den jejich otevření a znechutily mne davy důchodců, ženoucí se za bůhví čím. Od té doby sem jezdím jen v úterý nebo ve čtvrtek. Vypozorovala jsem, že ve čtvrtek je zde více lidí, neboť i podle prodejců nakupují na víkend. Pokud dorazíte již kolem osmé, nestojíte ani nijak velké fronty a lidí je tak akorát.

Nakupuji zde hlavně chléb s ořechy a držkovský chléb v pekařství Držkov, poté nejlepší špekáčky, které jsem kdy jedla, v Kozlových uzeninách bez mouky, stejně tak i párky. Zeleninu a květiny od pána z Litoměřic, který má skvělé malé brambůrky a stejně dobré obří cukety. Jogurty od Němcových, nově i český ementál a závislost vyvolávající domácí máslové sušenky.

Nově je zde ve čvrtek pán s velikou nabídku bylinek a stánek s čerstvým domácím müsli. Nesmím zapomenout na Dary Znojemska, tak dobré nektarinky se jen tak nevidí.

Trh na Kubáni mám nejblíže a tak jsem na něm i několikrát týdně. V sobotu je nejvíc lidí i stánků, v úterý a čtvrtek zase nejvíc důchodců. Každopádně se vyplatí odcházet s nákupem již kolem desáté hodiny.
Celý květen/červen jsem si sem pravidelně chodila pro chřest, teď jsou to kunratické jahody, třešně ze sadů Bulánka, hrášek. Dnes byly také poprvé moravské meruňky.
Trh je méně obsazený (také o málo skromnější) než ten dejvický, ale zase je tu vždy dost ovozelu, sýrů, ovocných šťáv a jiných laskomin. Největší fronta bývá tradičně před Kozlovými uzeninami bez mouky, ale tam jsem si nikdy nic nekoupila, neboť uzenářství mě moc neoslovují. Chodím sem hlavně pro ovoce, zeleninu, vejce a sem tam si dám třeba čajovou zmrliznu, upečenou rybu nebo jinou místní pochoutku do ruky.
Jaký stánek bude který den k mání se dá sledovat dopředu na webu, ale já se ptám přímo samotných farmářů.

Na Kubánské náměstí jsem se vypravila v úterý dopoledne – byla jsem moc zvědavá, jak se zde trhům daří. Po asi půlhodinové obhlídce bych řekla, že výborně. Prostoru mají dobře označené stánky dostatek a zájem je velký, míjela jsem jen málo prodejců, kteří by neměli frontu. Před uzeninami a pečivem čekalo i deset lidí.

Výběr je na Kubáni pestrý a prodejci jsou ochotní, aspoň které jsem měla možnost vyzkoušet. Sehnala jsem bio vajíčka z farmy v Červené vodě, která je dodavatelem bio vajec pro Billu. V ní stojí vajíčka 8 Kč, na trhu 4 Kč. Farma ale na Kubáni není všechny tři dny, tak nevím, jaké jsou ceny jindy. Dobré je také vzít vlastní plato, pán měl jen velká a svých šest vajíček jsem musela odnést v papírovém pytlíku, což je v narvaném MHD celkem adrenalin.

Stavila jsem se i pro čerstvý česnek (130 Kč / kg) a rajčata ze Znojma (zatím skleníková, ale mají být už i venkovní během pár dní). Vzala jsem i držovické sýry – čerstvý kravský (250 Kč / kg) a archivní kravský (450 Kč / kg). Jejich sýry mi celkem chutnají, ale oba sýry jsem dostala v množství o polovinu větším, než jsem chtěla (150 g místo 100 g). Hodně jsem zvažovala koupi chlazeného králíka, kterého jsem měla naposledy před mnoha lety od babičky.