Byla jsem u doktorky nedaleko odtud, tak jsem si řekla, že se na pankrácký trh kouknu. Od dob, kdy zhynula pankrácká tržnice, do těchto končin moc nepřijdu, tak jsem byla zvědavá, jestli jí tenhle trh vysloví sdostatek důstojný epitaf.
Stánky jsou naplácnuté přímo před vchodem do Arkád (ale víc lidí chodí zřejmě spodem z metra, takže to tu asi v cestě nepřekáží), šikovně rovnou u výlezů z vestibulu metra. Stavbičky stánků mají dřevěné konstrukce a vypadají poměrně úhledně.

Personál na trhu těžko hodnotit, u každého stánku je to jiné. Příjemná, informovaná a povídavá byla paní u pštrosů, u malin zas nic moc, u uzených ryb jsem se žertování prodavače musela docela smát… dávám průměrně za tři.

Tím ale asi má spokojenost s trhem končí. Čekala jsem (i podle informací na webu Prahy 4) nabídku lokální zeleniny a ovoce, mléčné výrobky z menších mlékáren a statků v okolí Prahy, nějaké pečivo z malých pekáren a snad něco navíc, co možná zaujme, možná nikoli. Mno, z mléčných výrobků jsem našla akorát slovenské sýry. Nic proti nim, ale poněkud málo, ni? Ovoce a zelenina?? Čtyři stánky, z nichž důvěryhodně působil snad jen ten s malinami – měli napsáno, co jsou zač, odkud jsou, měli tam i fotku a hlavně maliny očividně čerstvě sebrané. Další zeleninový stánek měl nápis „Ovoce z jižních Čech" a pod tím na pultu ležely „broskve z Moravy". Obávám se, že ani za ty štyry měchy hubiček Jarmilky Šulákové se nám Morava do jižních Čech nepřestěhuje. Takže mám podezření, že ošidila dcérečka synečka a věřit informacím o původu se tu nejspíš vůbec nedá. Ale i kdyby dalo a broskve pocházely skutečně z Moravy a zelenina z jižních Čech – proč, sakryš? Dvacet kilometrů od Prahy je zelinářská oblast polabská. Jižní svahy Středohoří jsou plné broskvoňových a mandloňových sadů. Co je to za nesmysl, převážet stejné výpěstky přes lán světa? Vždyť to naprosto popírá deklarovanou "lokálnost“ farmářských trhů. Sice asi lepší, než ze Španěl, ale přesto by už vlastně "bližší a lokálnější“ byly některé zahraniční plody, třeba polské. Tohle mě značně namíchlo. I proto, že na jiných trzích (třeba Praha Čakovice nebo Teplice) je převaha toho, co je pokud možno zblízka a nikoli zdáli. Tady snad jen zelenina z Ovčár na jednom stánku, dá-li se ceduli věřit.
Zábavné bylo „košíkářské zboží" – pro tyhle košíčky si chodím do SAPY. SAPA je sice blízko a "teda echt lokální“, ale nemám dojem, že by je tam pletli ;)
Další podivnost byly „čerstvé květiny a bylinky". Tak očividný sortiment velkoobchodních řetězců, nejspíš holandské provenience – to má být co, velebnosti? Silně jsem tu nabývala dojmu, že jsem považována za „toho střelenýho Pražáka, co teď děsně žere ty trhy, když mu to hodíme na pult místo do regálu, tak koupí a sežere všecko a ještě bude šťastnej, že si připlatil za farmářskou kvalitku“. Když ještě připočtu nějaké stánky s cingrlaty a drogerií, které poměr sortimentu ještě zhoršovaly a "trhového zboží“ tu tak bylo skutečně malé procento, má znechucenost z trhu se ještě prohlubuje.
Abych byla ale spravedlivá, našla jsem tu i tři zajímavé stánky. První jsou uzeniny Loužecká – poprvé jsem na ně narazila i mimo Kladensko, jejich vinnou klobásu (asi 90 Kč/kg) a párky z opravdického masa si ráda koupím. Dál mě zaujal stánek pštrosí farmy – paní mi tu navíc byla schopna o pštrosím mase i leccos povědět, takže jsem zvědavá, jaké bude. Třetí a z mého hlediska nejzajímavější byla pojízdná rybí prodejna – uzené ryby všelikých druhů. Zatím jsem ochutnala úhoře (myslím 950 Kč/kg) – voňavý, jemné maso, doopravdy uzený a ne jen dehtem natřený. Sumec a pstruh (asi 450 Kč/kg) v lednici také slibují milé požitky.
Opravdu jsem váhala, jak hodnotit kvalitu. Kdybych se měla zaměřit jen na těch pár stánků, zasloužily by si trojku nebo možná i čtyřku. Ale trhy jsou celek a jako takové by zřejmě měly být hodnoceny. A můj celkový dojem je velmi slabý.