Farmářské trhy opět ožívají! Od minulého roku se tenhle trend rozjel pěkně po celé Praze, 19. března odstartovaly i náplavčí a jiřákovské, musela jsem zčerstva obhlédnout, co je nového.
Nejsem Dejvičák, stánků bylo podle rozpisu asi kolem šedesáti (uuf), tak jen krátce, co mě zaujalo.

Stánek Doubleshot – „Káva přímo z rukou farmáře“. Vůně kávy v okruhu dvaceti metrů kolem a dojaté obličeje babiček, které na svém cappuccinu nalezly dokonale vymalované srdíčko. Život začíná po prvním dobrém kafi, že;)

Vožická pekárna – příjemně „nefarmářské“ ceny (pardon, ale to vážené máslo a Gran Moravia o půlku/třetinu dražší než obvykle mě nějak neláká), dobrý obyčejný chleba, který vydrží chutný několik dnů, a rohlíky, můj oblíbený důvod, proč je fajn zajet na chatu. Škvarková placka mě zas tolik neoslovila, stále hledám nějakou vláčnější, voňavější a s více škvarky rovnoměrně rozloženými po celé její velikosti. Původně jsem se chtěla začít trochu rozčilovat nad tím, že Mladá Vožice spadá už do jižních Čech a lokálnost v jejím případě už mi přijde nepřípadná (to opravdu kolem Prahy není víc normálních pekařů?), Zašovské frgále z Valašského Meziříčí však jen dosvědčily, že do sta kilometrů od Prahy toho moc neroste, nedá se svítit. Chápu ale, že frgále nejsou středočeský výrobek.

Pekařství-cukrářství Štefan – Orlické hory jsou taky co by kamenem dohodil, uďobla jsem si svatebních koláčků. Klasický tvarohový, ořechový a pro mě nezvyklý borůvkový. Jen se rozplývaly na jazyku, obzvlášť ten poslední, který jsem si nechala k Doubleshotu.

Nakonec mě pobavily „Zdravé bezlepkové uzeniny“ a slogan dalšího uzenářského stánku „Vaše klobása, naše radost.“ Česnek měl už po jedenácté hodině vyprodáno, pro svěží dech se vyplatí si přivstat.

První zasněžený a zároveň první adventní víkend a na Kulaťák se nám vrátily farmářské trhy.
Chtěla jsem použít pojem „tradiční“, ale už odpoledne jsem byla taktně upozorněna na to, že když se něco koná prvním rokem, tak to moc tradiční není… :-) Ale pro mě už Kulaťákové trhy tradicí být začínají, aspoň v takovém to týdenním shonu. V létě jsem se tam sice coby spáč ranní obecný skoro nikdy nedostala před polednem (narozdíl od mé maminky, která je ten typ, co už v 7:50 nakukuje, co by jí kde prodali) a tak jsem často nesehnala všechno a proto mě těší, že zimní varianta je do dýl a to od 9 do 7 večer (a trhy budou každý adventní víkend v sobotu i v neděli).

V létě jsem učinila zkušenost, že po poledni už má spousta stánků část nabídky vyprodano a i dnes kolem třetí odpoledne tomu bylo podobně. Některé stánky dokonce už chyběly, ale za to tu odpoledně nebyly žádné davy. Stejně jako coq_au_vin jsem spíš zevloun a ráda ozobávám, pokukuju, dlouhé fronty na brambory nestojím (i když frontu na banány si ještě pamatuju), a tak jsme se posilnili svařákem z Pavlovic a prošli si trh tam a zpět a občas něco nakoupili.

Nabídka je zčásti cílená na vánoční propriety, část zůstala farmářská. Tentokrát jsme pořídili ingredience na adventní věnec, pečené čaje (takový ty marmeládoidní kompoty, co ze zalejí horkou vodou a máte ovocný „čaj“; 1 dávka v malé lahvičce 25Kč, velká na 10 dávek 90 Kč) a naložený česnek. Novinkou pro mě bylo domácí máslo (84% tuku), ale nakonec jsem do něj nešla (10dkg/30Kč). Mezi stálicemi tu bylo např. uzenářství Sváček a pekařství Pištec se semolinovými chleby (ten už nebyl) a levandulovými cookies a ouzo koláčky.

Z dnes navštívených stánků moc fajn lidi u svařáku i u pečených čajů, ukecaná paní u naložených česneků (myslím, že by ho prodala i Drákulovi) a vtipný dědula u adventních věnců.

Stejně jako v létě jsou byl pro mě dnešní trh fajn procházka a moc bych si přála (jako předčasného Ježíška), kdyby přístě dorazilo i hovězí z Volar a nebo třeba Lanka Cakes :-)

Mám to sem z domu celých 300 metrů a v sobotu se obvykle nedonutím vstát, takže jsem trhy začala navštěvovat teprve nedávno. Aspoň jsem si ušetřila prvotní nájezdy a naopak si teď užila předvolebního boje. (Voliči se totiž musí hladit nejen po směru srsti, ale i po směru žaludku..)

Pro jistotu vás zasvětím do svého nákupního módu: nejsem trhač-profesionál, jsem trhový hedonista. Žádné vstávání na osmou a postávání ve frontách (v minulém režimu jsem strávila jenom 4 roky života, takže jsem se to neměla kdy naučit). Dokonce nemám ani epesní košík, scuk taška to jistí. Prostě si tam tak v klidu po jedenácté štráduju a vybírám zbytky po kobylkách. Nejdu pro nic konkrétního ani nejlevnějšího, korzuju a koukám, co mi padne do oka. Podobně jako o tom psal Tomas u svých bedýnek, já zažívám onu radost ze ´spontánní kuchyně´ a mentální kombinatoriky dostupných ingrediencí na tomhle tržišti. Obvykle z toho rezultuje nějaká polévka, naposledy třeba pórková s hlívou ústřičnou, nebo plněné cukety a gratinované brambory s pecorinem (to moje byl, přiznávám, import z Itálie, ale na trzích jsem ho tuším taky zahlédla). Být vegetarián, asi si velkou část svých zásobovacích potřeb dokážu vyřešit tady.

Ovo-zeleninových stánků tu mají totiž celkem dost, téměř všechny obsypané lidmi (na český česnek si dle všeho přivstat musíte, dojde rychle). S kvalitou jsem neměla problém u žádného, u jednoho z nich se navíc vyskytovali velmi milí a vstřícní prodejci (název zemědělce bohužel nevím, ale bylo to hned u vstupu úplně nejblíž metru Dejvická). Taky se tu dají sehnat výborná jablka a mojí stálicí jsou houby – nejsou u nich fronty a mají čerstvé, chutné a fakt levné hnědé žampiony (navíc jsou tak roztomile maličké, že ve mně probouzejí úplnou gastro-pedofilii, příště je za to bez milosti zmarinuju). Minule u tohohle stánku měli i portobello, lišky a hlívu ústřičnou.

Součástí trhů je i několik stánků s pečivem. Poprvé mě nabídkou a hlavně informovanou, komunikativní a zároveň rychlou obsluhou potěšily Držovice (dobré zelňáky i chlebová bageta); posledně jsem to v jejich frontě nevydržela a přešla k pekařství Štefan, kde měli skvělý tmavý bio chleba s dýňovými semínky, opravdu chutný a nedrobivý. Navíc se mi k němu povedlo z posledních zbytků Biofarmy Držovice ukořistit čerstvý kravský sýr (180g za 50 Kč), krásně elastický a jemný bochánek s čerstvou mléčnou chutí. O něco tvrdší a výraznější je ovčí Arnika z farmy Abertamy (50 Kč/10dkg), na výběr je bez zrání i pikantnější osmiměsíční. Taky mi chutnaly cupcakes – sice jsem místo mrkvového dostala čokoládový, ale jsou fakt poctivé, takže přehmat odpouštím. U jednoho ze stánků zase prodávají zpracované zelí v nejrůznějších podobách – krabičky působí lehce opatlaně, ale koupený zelný salát byl správně pikantní a křupavý a tudíž se jím příště hodlám dostatečně předzásobit.

U Sváčka i Bezlepkových uzenin se vine permanentní had, tudíž jsou pro mě nedostupné, jen jednou se mi povedlo ukořistit kdesi jinde jelení klobásu a pro své kvality byla zlikvidována velmi rychle.

Ad prostředí, oceňuju orientační systém i centrální občerstvovací plácek. Výběr prodejců se mění a je pestrý, dokonce si tu asi lze koupit i zemní plyn nebo čištění chodníku (jak jinak si lze vysvětlit přítomnost Pražské plynárenské a Pražských služeb, že). Na trhu je fajn i jeho společenský rozměr, člověk tu potká známé a sousedy, před volbami pak i pana starostu nebo sympaťáky z TOP 09. Obsluha se liší stánek od stánku, někde jsou velmi milí a komunikativní, jinde se omezují na pozdrav a číslovku – proto průměrně za 3. Moje počáteční nechuť k davové psychóze, předvolebnímu populismu a sobotnímu vstávání se po pár návštěvách změnila na neoddiskutovatelnou nákupní potřebu – kéž by byl pan starosta ke svým ovečkám tak pozorný jako před volbami a nadělil nám celoroční tržnici!

Po vynechání několika kol dejvických trhů jsme se dnes vypravili. Zeleninu jsem si nakoupila pro jistotu už včera v Holešovické tržnici, ale ukázalo se, že to ani nebylo potřeba.

Trhy na Kulaťáku sleduji od začátku a dělá mi radost, jak organizátoři reflektují poptávku. Zatímco při mých předchozích návštěvách se na ovozel i uzeniny stály beznadějné fronty, dnes bylo stánků s tímto zbožím znatelně více. Zaúřadovalo i počasí, takže v pohodě nakoupit mohla i kamarádka s kočárkem. To bylo ze začátku úplné scifi, kočárkáři byli odkázáni na pokukování z trávníku.

V kombinaci s faktem, že skoro v každém stánku najdete ochotné a příjemné prodejce, se nákup na Kulaťáku mění ve fajn pochůzku.

Nakoupili jsme domažlická vajíčka – krásná, čistá, za 3 Kč / ks, už s nimi máme dobrou zkušenost. Pak taky držkovský chleba, měkký a voňavý, opět opakovaný nákup. Těžko se odolává i bio hovězímu od Zefa Volary. Mají ho dobře naporcované a tukem žilkovanou roštěnou jsem kamarádce vysloveně záviděla :) Navíc mladý prodavač s námi všechno probral, maso předvedl a poradil. (E-mailem jsem s nimi opakovaně nebyla schopná objednávku vyřídit, chce to nechat až na místo.) Jestli bude zadní tak dortové jako to posledně, asi si ho budeme muset předplatit :)

Mrzela mě jen absence Lanka Cakes, na jejichž banánové bábovce už jsem si vybudovala závislost.

Nezastihl jsem osobně trhy v Dejvicích na začátku, takže první pokusy znám jen z doslechu, ale zdá se, že zafungovalo postupné rozptýlení zákazníků na další místa a teď je lidí na trzích tak akorát – dost na to, aby se vyplatilo je pořádat a tržiště mělo atmosféru, ale přitom dostatečně málo na to, aby fronty u stánků byly snesitelné (i když u některých si stále chvilku počkáte, ale to k trhu patří). Současné místo mezi výlezem z metra a areálem vysokých škol mi přijde pro trhy celkem vhodné, chybí mi snad jen větší možnost nějakého rozumného posezení – zejména vzhledem k tomu, že některé stánky prodávají hotová jídla ke konzumaci na místě.

Kvalita výrobků i prodavačů přirozeně kolísá od stánku ke stánku, jak je na trzích běžné, v obou kategoriích se ale pohybuje až na naprosté výjimky v pásmu od slušné k vynikající. Příjemný je rozsah sortimentu, snad jen ovozelu by mohlo být více, ale možná jsem v tomto jen zmlsaný halou 22. Doporučit můžu z vlastní zkušenosti stánky pštrosí farmy, lihovaru Žufánek, Lanka cakes (cupcakes jsou na mě až příliš sladké, ale brownies byly dokonalé), Lhenické mošty, pekařství Pištec (když přežijete pana pekaře, který je trochu bručoun a v obsluze relativně pomalý – koláče a chleby má výborné), jediné větší zklamání pro mě byli mamacoffee – kávu na doma od nich můžu, ale na místě už to nejspíš riskovat nebudu.

Navštívila jsem pouze dnešní druhé kolo a nemůžu tedy posoudit vývoj. Nicméně trhy na mě zapůsobily i přes nevlídné počasí opravdu dobrým dojmem. Jedinou „výhradu“ bych měla k obrovským davům lidí, ale to není chyba v organizaci, nýbrž prostě nebývalý zájem.

Nabídka byla pestrá, kromě ovoce a zeleniny se objevovaly i květiny, sazenice, bylinky, sýry, med, uzeniny včetně bezlepkových z Hluboké nad Vltavou, pštrosí maso a uzené jihočeské ryby. Právě u nich jsem neváhala a vystála si hned na úvod dlouhou frontu (přes půl hodiny).

Kromě toho bylo k dispozici i několik stánků s občerstvením, například Mamacoffee, Lanka cakes nebo bio palačinky.

Všichni prodejci byli i přes nával nakupujících příjemní a usměvaví, stánky byly přehledně označeny a se vším, co jsem nakoupila (kromě uzených ryb ještě nějakou tu zeleninu, uzeniny od Klepiše a sýry z Držovic) jsem plně spokojena.

Na Kulaťáku jsem byla na dosavadních obou trzích. O prvních už toho bylo napsáno hodně – moc lidí, vše rychle prodané, do toho projevy politiků. Brala jsem to ale tak, že se jednalo o testovací verzi, proto jsem byla zvědavá na dnešek.

Musím říct, že organizátoři zohlednili snad všechny připomínky. Zájem byl sice opět obrovský, ale stánky (bylo jich 37) dnes stály na daleko větším prostoru, z davu lidí se dalo snadno uniknout na trávu nebo na betonová sedátka. Více bylo i stánků s ovocem a zeleninou, vůbec pestrost nabídky je ohromné plus dejvického trhu. Sýry i další mléčné výrobky, mošty, ovoce, zelenina, uzeniny, květiny, bylinky, sazenice, zelí, uzené rybky, káva, pralinky, cupcakes od Lanky… Byla jsem skoro v ráji:-)

Bohužel velké fronty neumožňují klidný nákup, holt poptávka stále hravě přepere nabídku. Takže je nutné počítat s frontami – u některých stánků skoro nestojí za řeč, ale třeba na uzeniny si pár minut počkáte. Chce to prostě trpělivě se naladit a užívat si to. Nicméně na „klasické“ nákupy jsou zatím určitě lepší Klánovice nebo Holešovická tržnice, hala 22. Z Kulaťáku jsem tak odnesla Lanka Cakes (doporučuju mrkvový – vlhký, nadýchaný vnitřek plný oříšků, vražedně sladká čepička a roztomilá mrkvička navrchu), tulipány a pralinky od litomyšlského Chocco Caffé.