Shrnutí: „Zajímavý počin – vlastní prodejna Farmy Němcových. Snahy je tu vidět spousta, ale přesto se tu nějak necítím dobře, i když ani nevím přesně proč. Zboží mají ale čerstvé a nakoupit se tu dá dobře. “
Napoprvé mě do téhle pasáže asi před třemi týdny vlákal plakát inzerující výstavu Rychlých šípů. Mezi Čermákovými obrázky se v chodbě nesměle krčilo i upozornění na novou Farmářskou prodejnu. Nakoukla jsem tam, ale její naprostá zákazníkoprázdnost, úpěnlivý pohled prodavače a jeho snaživé zvaní dovnitř mě venkoncem trochu vyděsily. Nemaje odvahy správného chlapce Mirka Dušína, po vzoru Batrstva kočičí pracky jsem několika úhybnými kotrmelci statečně prchala vzad.
Dva týdny nato, již bez Rychlých šípů v zádech, jsem opět nesměle nakoukla. Nyní se tu pohybovala jedna zákaznice a za pultem vykukoval usměvavý obličej paní obsluhující. Odvážila jsem se tedy dále, byť i nyní tu byla atmosféra značně stísňující. Ono je to možná i tím, že na radnici chodí člověk (snad krom sňatkové matriky) málokdy z radostných pohnutek. Takže i veškerá snaha o útulnost a přívětivost, zastoupená především proutím a červenobílým kostkováním, tu nějak tone v hluchém rybníce. Nevím, třeba to tu časem oživí nějaký radostný duch.
Zboží je vyskládané v několika chladicích pultech, vpravo je navíc okénko s ošatkou nabízející ochutnání produktů. Pranic se mi nelíbilo těsné sousedství uzenin a masa v jednom pultu. Maso sice bylo zavakuované, ale stejně je mi to proti srsti. Už proto, že místa tu mají habaděj. V nabídce jsou produkty farmy Němcových – tedy jogurty, nápoje, nakládané sýry, tvaroh. Mimo to ještě uzeniny a trochu masa z jiných farem, to jsem moc nezkoumala, nelíbil se mi ten společný regál.
Navíc se mi tu chtě nechtě dere na mysl, co je to vlastně farma a kde je hranice mezi farmou a velkovýrobou. Farma Němcových začíná zdá se zdatně vytvářet obchodní řetězec.
Paní obsluhující se na mě vrhla velmi snaživě a okamžitě se mě snažila zasvětit do sortimentu prodejny. Bylo mi jí skoro líto, opravdu tu moc lidí nemá. Horlivě mi vysvětlovala, odkud zboží pochází (z Farmy Němcových mléčné výrobky a z dalších spřátelených farem ty masné), dala mi letáček, zvala mě, ať zas přijdu… Nechtěla jsem si tu vlastně kupovat nic, ale zželelo se mi jí, tak jsem si alespoň jeden jogurt vzala. Stojí tu stejně jako všude jinde – 40 velký, 20 malý.

