Cestou ze svatebního víkendu v Ústí nad Labem jsme si udělali okružní cestu, která vedla i přes Úštěk. Těsně před začátkem města jsem zahlédla dřevěnou cedulku s nápisem Kozí farma a bylo jasno. To si přece nenecháme ujít! Otočili jsme auto v podstatě do protisměru a vraceli se zpět do zapadlé vísky mezi polemi a loukami.
Farma je asi třetí stavení ve vesničce, pokud zahlédnete malinkou vývěsní cedulku, hned vlevo lze zaparkovat na provizorním plácku. Otvírací doba a prodej byl uveden pouze do 30.9.2011 a jen v sobotu a neděli, štěstí nám tedy přálo. Chvíli jsme nerozhodně přešlapovali u vrátek, hledajíce alespoň zvonek či něco podobného, když se z prvního patra vyklonil mladý muž, že nám jde otevřít.
Přišel společně s obrovským přátelským ridgebackem, pozval nás dál a hned se ptal, jestli známe jejich sýry a že jde ještě do sklepa pro další zboží. Za vrátky je velký dvůr s výhledem na pastviny, v levé budově místnost sloužící jako prodejna a nejspíš společenská místnost pro obyvatele, možná i občasná hospůdka. Silné zdi, stropní trámy, na lavicích ovčí kůže a v rohu kamna nádherně dokreslují pocit prázdnin u babičky. Hned za dveřmi je prosklená lednice s výběrem sýrů a ostatních produktů. Na skle je nalepen ceník, stejný jako na trzích v Praze.
Mladík sice vypadal, že právě vstal, ale sršel ochotou, ptal se odkud a kam jedeme, dával nám ochutnat, rozpoznával chutě jednotlivých sýrů a doporučoval kombinace se zeleninou i recepty. Mezitím nám stačil povykládat i o počtu stáda, odběrných místech v Praze i včerejším vinobraní :-)
Chtěli jsme jen něco dobrého na zub, vybrali jsme tedy kousek kozího tvrdého sýru, chuťove slanější, dále čerstvý kravský sýr a ještě čerstvý kozí sýr. Kravský je chuťově hodně podobný tvarohu a v kombinaci s oregánem a rajčaty nemá chybu. Kozí tvrdý sýr se chystám nastrouhat do těstovin, je strukturou velmi podobný parmezánu.
Za tři kousky o hmotnosti cca 20dkg jsme dali všeho všudy 110Kč, ceník jsem si bohužel celý nepřečetla a ani bych si jej nepamatoval. Na rozloučenou nám byl nabídnut meloun :-) a ještě jsme nechali pána obdivovat naše přibližovadlo (VW Transporter z roku 1978).