Sýrový obchůdeček Easy Cheesy (ta zdrobnělina je skutečně na místě) nemá svou vlastní prodejnu, nýbrž sdílí tytéž prostory s již déle (a dobře) fungující chlebíčkárnou Barunka. Naneštěstí je sýrárna situovaná na tom méně výhodném konci, takže se do ní někdy musíte prodírat kolem zákazníků okukujících či konzumujících chlebíčky, bagetky aj. Míříte-li sem tedy v exponovaných hodinách, kdy člověk/m2 > 2, obrňte se silnou dávnou trpělivosti a dobrými ochrannými štíty. Někdy je tam totiž pěkně narváno.

V Easy Cheesy najdete v prvé řadě samozřejmě sýry – a to především holandské (z kravího, kozího i ovčího mléka). Nejmladším z nich je kolem jednoho měsíce, nejstarší sýr se pyšní délkou zrání 36 měsíců (Old Antique za 65Kč/10dkg). Popisné cedulky „(extra)mladý/(extra/mladý)uleželý/(extra)starý/(extra)přestárlý aj.“ mají zákazníkovi naznačit, v jaké hladině zralosti se sýr zhruba pohybuje, nicméně místy to působí spíš kontraproduktivně, takže zmatený zákazník se na konkrétní dobu zrání stejně raději zeptá obsluhy. Sýrový sortiment doplňují řecké olivy, olivové oleje, hoštětínské mošty, český cider Mad Apple (40Kč/0,5l) a několik lahví vína. Vedle moravských od Stanislava Mádla z Velkých Bílovic, jsou zde k mání i francouzská vína. A na pultíku tu mají k prodeji i pár škrabek na sýr.

Má první návštěva nedopadla nejlépe. V obchodu jsem našla trochu vyděšenou paní prodavačku, která se sice „děsně snažila“, avšak, co naplat, „děsně se jí to nedařilo“. Už při mém prvním dotazu si vytáhla z podpultu „chytrý notýsek“, který ji měl, jak jsem pochopila, být pevnou oporou, avšak ne vždy to tak bylo. Většinu času totiž paní prodavačka zmateně listovala. Zřejmě měla ráda goudu, protože mi ji nesměle doporučovala k jakémukoli vínu, které jsem zmínila. Neinformovaná obsluha, co zřetelně „vaří z vody“, mě dokáže poměrně rychle nakrknout, nicméně v tomto podání jsem překvapivě zjistila, že tu horlivě listující paní spíš lituji. Nakonec jsem si vzala kozí sýr s koriandrem (69Kč/10dkg) a hrudku čerstvého domácího másla (17Kč/10dkg). Sýr s jemně delikátním bylinkovým nádechem mne nezklamal (chutnal i po pár dnech stejně dobře jako při ochutnávce v prodejně) a věřím, že nezklame ani žádného milovníka koz a jim spřízněných produktů. Ještě lepší však bylo máslo! Příjemně světlé žlutá barva, máslově vonící i chutnající, pevné, při roztírání vláčné. Chtělo se mi notovat: „Hola, hola, tak to je to ono PRAVÉ máslo, o kterém tradují báje našich bab a dědů…“

Na druhou návštěvu jsem vyrážela po necelém měsíci. A, ejhle – za pultem se na mě usmívala nová (mladší) slečna prodavačka. Nešetřila jsem ji. Ptala jsem se jako divá a slečna jako divá (a aniž by potřebovala nějaký notýsek) také odpovídala. (Byla vážně skvělá a jenom díky jí dám Easy Cheesy za obsluhu 3.) Mezi řečí a téměř nepřetržitou ochutnávkou sýrů jsem se dozvěděla, že máslo dováží z Litovle a čerstvou ovčí bryndzu každé úterý od dodavatele ze Slovenska ( „Jé, vy máte i bryndzu?“).

Zkrátka, závěr byl takový, že jsem tam nechala přes čtyři stovky, v papírové tašce Easy Cheesy si odnášela víc jak půlkila různých druhů tvrdých sýrů (z kravích sýrů byl chuťově velmi zajímavý ten s vlašskými ořechy – 52Kč/10dkg) a čtvrt kila bryndzy (21Kč/10dkg)… A večer jsem se s chutí a radostí pustila do strouhání brambor na halušky. Mňam!