Tuto restauraci navštěvuji s přestávkami již téměř tři roky. Nachází se přímo u cesty vedoucí do zoologické zahrady, kterou si také hodně řidičů zkracuje cestu do Bohnic. Je součástí velkého diplomatického komplexu, který však působí poněkud prázdně, a prostory ve kterých restaurace sídlí, měly nejspíše plnit roli jakési jídelny pro tento komplex. Před restaurací je i menší parkoviště, asi pro deset aut.

Podnik je poměrně rozlehlý (údajně pojme až 150 osob), ale velice útulně zařízený v tlumeně červené barvě v kombinaci s kamenem a dřevem. V zimních měsících interiér krásně zatepluje hořící krb a v létě je k dispozici posezení venku. Mají zde kuřáckou část, která bohužel není dostatečně oddělena od nekuřácké, a pokud natrefíte na nějakého vášnivého kuřáka, může vás kouř trochu obtěžovat.

Jídelní lístek je podle mě příliš rozsáhlý, rozhodně bych trochu osekal nabídku těstovin a pizzy, i přesto jsou však všechna jídla na poměrně dobré úrovni. Pizzu zde dělají ve velké kamenné peci na dřevo a určitě patří k těm lepším, které jsem měl možnost v Praze ochutnat. Těstoviny jsou poněkud slabší, občas lehce převařené, ale pořád OK.

Nejlepší část jídelního lístku jsou určitě masa, například grilovaná Maminha nebo jehněčí kotletky. Při poslední návštěvě jsem vyzkoušel i krásně do měkka grilované kalamáry s restovaným špenátem, kterým nebylo co vytknout. Z předkrmů jsem si zde oblíbil grilované papriky s čerstvou ricottou nebo domácí chleba s buvolí mozzarellou. Dezerty z nové nabídky jsem ještě neochutnal, ale tiramisu zde měli vždy OK. Kávu si zde nedávejte.

Obsluha, většinou dámská, je usměvavá a pohotová. Po pár návštěvách si vás zde zapamatují a občas prohodí i pár slov.