Ve Špindlerově Mlýně jsem byla minulý měsíc dvakrát po sobě a vždy navštívila asi jedinou cukrárnu v tomto lyžařském středisku. Nelze ji minout, najdete ji přímo u mostu přes řeku ve velkém proskleném pavilonu. Pavilon mi evokuje spojení se Zoo, ale prý tomu tak říkají i místní.

Cukrárna je rozdělena na dvě místnosti, u vstupu s barem a prosklenou vitrínou s nabídkou zákusků je asi šest stolů, v druhé části do které přejdete právě kolem vitríny, ale můžete použít i vchod z druhé strany budovy, je druhý bar a kolem 12 stolů. Místnosti mají světlé dřevěné trámoví, ozdobené prázdnými lahvemi od Möet&Chandon, společně s prastarými sněžnicemi a kůžemi z divočáků. Trochu nesourodé, ale vše čisté a nové. Pokud však dorazíte kolem páté, kdy končí lyžování, je tu dost plno a tím pádem hlučno.

Cukrárna byla při obou mých návštěvách poměrně zaplněná, přesto obsluha stíhá a na nic nečekáte. Dortíky si můžete vybrat přímo z vitríny, případně si můžete nechat i doporučit. Na pultu u vstupu mají i nabídku domácích koláčů a závinů. V jídelním lístku je mimo jiné i pizza, tu jsem ale opravdu neměla chuť zkoušet.
Poprvé jsem si dala mou oblíbenou kremroli (29 Kč) a podruhé se nechala zlákat na větrník (24 Kč), který slečna vylovila odněkud hloubi zázemí. Kremrole byla nadýchaná, vyplněná krémem a těsto krásně lístkovalo. Větrník byl jeden z nejlepších, co jsem kdy jedla, krásně čerstvý, s našlehaným krémem a křupavým těstem. Dále bylo v nabídce například Tiramisu, banán v čokoládě nebo různé ovocné řezy. Ceny trochu vyšší, kolem 40 až 70 Kč za kus. Ale co čekat ve středisku, oblíbeném u českých „celerbrit“. Značku kávy jsem bohužel nezachytila, cena za espresso byla 45 Kč, latté 56 Kč.