Hodnotit restauraci v prvním otevřeném dnu by se nemělo. Jenže když já mám takovou radost, že vietnamská vlna se dolila konečně i do Nuslí! Nusle jsou zkrátka pořád ještě dělňácká čtvrť a nedostatek kravaťáků má za následek opravdu bídné obědové příležitosti, za to ušmudlané pizza -provozovny na stojáka tu rostou jak houby po atomovém výbuchu.

Cơm Việt vzniknul na hlavní třídě v prostorách bývalé chlebíčkárny, která je zavřená již od doby, co bydlíme v Nuslích, čili nejméně tři roky. Není divu, že mě hnala zvědavost, jakmile jsem spatřila v opuštěných prostorách nějaký pohyb. Když se na dveřích objevil lísteček, že zde se bude vařit polévka pho, začala mi krev kolovat v těle rychleji. Dopadlo to tak, že jsme dovnitř naběhli hned první večer, a s námi asi celá vietnamská komunita v okolí. V prostorách jídelny se ale pohybovalo i dost českých zákazníků, vietnamská vlna nabírá na rozměrech tsunami a snad jednou vážně smete ta naše taktrochučínská bistra.

Cơm Việt je vybavením typický bufáč s plastovo-sektorovým nábytkem (mile překvapí průhled do zeleného dvorku se zahrádkou, bohužel s těmi nejlevnějšími plastovými židlemi, dalším tradičním nešvarem jsou legrační překlepy v jídelním lístku), všechno zařízení je však zřetelně nové. Obsluha je úslužná, milá, otázku na spokojenost jsme dostali hned několikrát a na odchodu se s námi loučila samotná majitelka. No aby ne, když měli otevřeno první den. Ceny jsou velmi mírné – bun cha tu pořídíte za 79 korun. Známkování berte jako orientační, chtěla jsem napsat spíš něco jako preview než recenzi. Konečně k jídlu. Vyzkoušeli jsme kuřecí i hovězí pho, bun cha a jarní závitky.

Vývar na Pho bo i Pho ga byl evidentně čerstvě vařený, hovězí maso jsme si mohli vybrat, zda bude lehce krvavé nebo dobře uvařené, kuřecí bylo lehce pošírované a velmi šťavnaté. Polévky pěkně voněly a stejně tak chutnaly, i když v nich přece jenom mohlo být trochu víc koriandru. Říkejme jim polévky pro koriandrové začátečníky.

Velmi milým překvapením byla bun cha, která byla dělaná poctivě na grilu. Jako obloha byl klasický ledový salát doplněný dalšími neidentifikovanými bylinkami, které chuťově připomínaly bazalkovou mátu. Sladkokyselá zálivka s mrkví byla akorát dochucená a s masem se velmi dobře doplňovala. Celkově zdejší bun cha chutnala lépe, než v karlínském Red Hot Chilli, i když vepřové tady nebylo příliš prorostlé.

O něco slabší byly jarní závitky, které příliš nenadchly. Určitě jim neprospělo ohřívání, ale celkově byly chuťově poměrně mdlé.

V další nabídce se nacházejí různá čínsko-thajská jídla. Je vidět, že i tady mají obavu o svou obživu a sázejí radši na jistotu. Totální úlet pak představují kuřecí medailonky (které nám doporučili pro dítě) a smažený sýr. Každopádně první den všichni evidentně objednávali pouze vietnamská jídla a doufejme, že tak to i zůstane.