schrodingeruv_kocour A 14. listopad 2012 # Hodnocení: Velmi dobré
Shrnutí: „Kavárna, kde káva a věci s ní spojené jsou středobodem všeho.“
Do Coffee Fusion jsem včera vyrazil cíleně, abych si rozšířil brněnské kávové obzory a zkusil najít další záchytný bod, kde si člověk může s knížkou při kvalitní kávě krátit čas čekání na odjezd autobusu či vlaku. I když se vám z kavárny nebude chtít odcházet, jako mně, tak vlak i autobus většinou stihnete, protože z Jánské ulice je to na hlavní nádraží pár minut pěšky.
Poprvé jsem do kavárny dorazil odpoledne s čerstvým úlovkem z knihkupectví v podpaždí a těžkým deficitem kofeinu v krvi. Přední místnost byla plná, ale bylo jestě volné místo v zadní části. Moderní, lehce neosobní interiér je v přední místnosti vyvážen pultem pro přípravu kávy. Pokud vám tedy nevadí sedět v místnosti s hodně proskleným výhledem do ulice, tak doporučuji přední část kavárny.
Začal jsem se záchranným espressem z columbijské kávy. Bylo bez nadměrné hořkosti, překvapivě hodně svěží, až snad s nádechem čerstvé rajčatové šťávy. Dokonale minimalistická konfigurace – šálek s kávou, lžička a pidisklenička s vodou. Cukřenka je na stole spíše jako dekorace a tak nějak nonverbálně naznačuje, že snad nikdo nebude takový pošetilec, aby jí používal. Pak jsem si objednal vacuum pot, hlavně abych si užil styl přípravy, ke kterému se dostanu jen zřídka. Byl jsem varován, že ze dvou druhů kávy, které jsou teď aktuálně na mlýnku, ani jeden pro uvedený typ přípravy není nejvhodnější a kvůli vysoké teplotě vody může být výsledná káva plošší chuti. To jsem samozřejmě předtím nevěděl, ale stejně mne to od bublajících baněk neodradilo. Výsledná guatemalská káva byla možná, jak předpověděl odborník, trochu lehce „do placata“, ale ke knížce stejně vynikající. Sklenice vodovody byly opakovaně bez problému. Po skoro dvou hodinách jsem na závěr ještě zkusil jeden z dezertů – čokoládový cheesecake – a bylo k němu doporučeno prodloužené lungo se šlehačkou. S dezertem byl snad jediný, spíše definiční, problém. Vyklubal se z něj docela dobrý, ale cokoládo-tvarohový dort beze stopy philadelphie. Cheesecake by se tomu říkat nemělo. Z diskuse pak vyplynulo, že dezerty si logický sami nepečou, ale nakupují v okolí. Za vše dohromady (4× káva a dezert) 226Kč. Přesná označení káv včetně pražíren byla vždy součástí servírování kávy, ale nestihl jsem je zaznamenat.
O hlavní osobě kavárny panu Michalu Kocmanovi bylo psáno již v minulých recenzích. Já bych snad jen znovu zdůraznil, že ho práce s kávou stále baví, je ochoten si o ní povídat a je to na něm a atmosféře v kavárně znát. Jeho kolega mu zdárně pomáhal v obsluze. Je ale také podle mne vidět nebo spíše cítit, že se jedná o úzce specializovaný podnik a jakmile opustíte kávové plantáže a pražírny, ocitnete se mezi lvy (dezerty, vína a tak). Podle mne to není chyba, jen hodně striktní pojetí kavárny jako typu.
Zkusil jsem je nachytat ještě dnes ráno. Při cestě na vlak jsem tři minuty po otvíračce dorazil do Jánské. Ke svému údivu jsem byl už třetí kávomil, který tam zavítal. Je to moc dobře, že do takto kvalitní kavárny si lidé najdou cestu i na první ranní kafe. Takže doporučení na závěr: přeskočte tu břečku u hotelové snídaně, doražte do Coffee Fusion na skutečné cappuccino a pak teprve na vlak – doporučuje pět ze čtyřech cestovatelů vlakem z Brna do Prahy.
Za prostředí u mne mají čtyři, za obsluhu lepší čtyři a za kvalitu pět. U takto pojaté kavárny do kvality nezahrnuji nabídku, která s kávou jako takovou nesouvisí.

