Období mezi vánocemi a Silvestrem jsme se s manželkou rozhodli využít k odpočinku, na 24h jsme se utrhli od dětí a utekli na Chateau Mcely. Recenze je založena na této jedné návštěvě.
1. Prostředí
Restaurace je v 5* hotelu, který vznikl citlivou rekonstrukcí zámku Mcely (cca 60 km od Prahy). Novým majitelům se tu podařilo vytvořit unikátní prostor, který úspěšně spojuje zámecký luxus s neformálním a přátelským přístupem, takže jsme se tu cítili velmi příjemně, ne jako v hotelu, ale spíš jako u někoho na návštěvě. Na každém detailu je tam vidět, že do rekonstrukce neinvestovali jen velké peníze, ale i velký kus sama sebe, čehož si osobně velmi vážím. O zámku, parku, architektuře, elegantním interiéru by se dala napsat kniha, raději vás odkážu na fotky na jejich www stránkách.
Prostředí vlastní restaurace je prostě zámecké :) Všude je dostatek místa, sedí se na elegantních židlích, servíruje se na originálním porcelánu vyrobeném specielně pro tento hotel. Jako bonus máte výhled do zámeckého parku. Za prostředí dávám bez rozpaků 5 bodů
2. Servis
Je vidět, že majitelé hotelu věnují výcviku personálu velkou pozornost. Všichni jsou zde usměvaví a připravení pro vás udělat kdykoliv cokoliv. Ochota a vstřícnost zdejších zaměstnanců jsou srovnatelné nebo lepší než v těch nejlepších restauracích, které jsem navštívil v ČR i za hranicemi. Na každém kroku zde cítíte, že jsou zde pro vás a že smyslem jejich práce je spokojenost hostů. Takže přiděluji dalších 5b.
3. Kvalita
Pro účely této recenze se budu zabývat jen 3-chodovou večeří, abych mohl být konkrétní. Jako předkrm jsem měl terinu Foie Gras servírovanou s Champagne granité, marmeládou z manga a jablek a pečeným máslovým chlebíčkem (490,– Kč). Tyto složky se chuťově perfektně doplňují. Marmeláda byla sladko-pálivá, Foie Gras pěkně tučné. Ledové granité vám zneutralizuje chuť a připraví na další sousto. Hlavní chod byl srnčí hřbet na mrkvovém fondantu a povidlech, s restovanými hříbky a pohankou (690,– Kč). Maso jsem si objednal i dostal medium – rare a byla to správná volba. Maso bylo křehké, krájelo se jako dort. Bylo plné šťávy a chuti. V kombinaci s mrkví a povidly to byla dokonalá symfonie. Houby s pohankou jídlo doplnily, ale nijak nepřehlušily hlavní chuť. Jako dezert jsem zvolil pomerančové crème brûlée, servírované v lesklém pomeranči s burákovou zmrzlinou (290,– Kč). Pomeranč posloužil nejen jako nádoba na crème brûlée, ale dal se i sníst (prý bio :). Buráková zmrzlina (a všechny ostatní zmrzliny a sorbety) si zde dělají sami a výsledek je tedy opravdu virtuózní. Crème brûlée sám o sobě byl vynikající včetně karamelové krustičky. Prostě pohádková večeře za 5 bodů.
4. Zamyšlení na závěr
Přiznávám, že Chateau Mcely je pro mě srdeční záležitost. Představa majitelů vytvořit místo, kde by člověk mohl poodstoupit od svých každodenních problémů a podívat se na ně z jiné perspektivy, mě velmi oslovuje. Tuto vizi nenaplňují naivně (povrchním adrenalinem nebo přihlouplým okultismem), ale velmi sofistikovaně, péčí o každý detail, vyváženou starostí o tělesné, duševní i duchovní aspekty lidské existence. Pokud jste někdy něco takového hledali, tak mi dáte za pravdu, že je to unikátní koncept a takových míst je málo na celém světě, bez ohledu na to, kolik jste ochotni zaplatit. Držím jim v tom palce, je mi jasné, že návratnost jejich investovaných peněz do takového podniku zejména v tomto regionu bude těžká, ale doufám, že jim nadšení ještě pár desetiletí vydrží.