Shrnutí: „Epochální výhled na Prahu, skvělé jídlo a „jen“ nadprůměrná obsluha. Přes vysoké ceny skvělá hodnota a zaručený zážitek.“
Tenhle restaurant je podle mě jako celý Tančící dům. Ze začátku se vám nemusí líbit, ale když mu přijdete na chuť, máte slušnou šanci mu propadnout. Mé srdce si Céleste po dnešním obědě rozhodně získalo. Restaurant se nachází v 7. patře uvedené budovy a náleží k němu i zvláštní prosklený salonek o patro výš včetně terasy kolem rozčepýřené ocelové koule, z níž je epochální výhled na celou Prahu. Interiér je zařízen střízlivě v šedo-fialových tónech s tmavou dřevěnou podlahou bez koberců. Čisté bílé ubrusy, černé podtalíře. Výtky: v ubrusu byla malá dírka – budiž, to se může stát, ale příbory byly sice čisté, nicméně matné jako ve školní jídelně – to by se rozhodně stávat nemělo.
Amuse bouche ze sušeného kachního prsa na bílé a červené řepě potěšil, i když chuť byla jemně nakyslá. První chod byl studený chřest s foie gras na malých topinkách. Chřest byl perfektně uvařený – hlavička nebyla rozvařenější než zbytek stonku, netrhal se na vlákna a byl akorát. Všechna čest. Jeho čistá zeleninová chuť skvěle osvěžila těžší játra máslové konzistence. Hlavní chod, jehněčí lýtko, bylo upraveno naprosto nádherně. Měkké, šťavnaté, znamenitě ochucené a byl toho pořádný kus, takže nebylo ani možno žehrat na skromné měsíčky výborně ochucených brambor. Etudu doplňovala dušená vodnice, zajímavá zelenina připomínající jemnější kedlubnu. Druhé jídlo, filet z tresky, byl nádherně šťavnatý a přesto rozpadací, ryba byla ochucena jen nepatrně, aby vynikla její přirozená chuť. Doplňovaly ji drobné krevetky, velmi dobře připravené, a lehce podušený hrášek. Jídlo harmonické, jarní, chuťové, skvělé. Jako dezert přistála na stole pěna ze šampaňského, spíše tužší, nicméně velmi jemně nasládlé vinné chuti s rebarborovým sorbetem, plátky jahod a sušenkovou tyčinkou. Druhý dezert představoval bavarois, tedy něco jako bavorský pudink, připravený ovšem spíše jako čokoládová pěna v nízké kostce zalité v křupavé čokoládě. Doplňovaly jej plátky malinkatých červených pomerančů a z nich též vytvořený pomerančový sorbet. Totální mňam! Kombinace křupavé čokolády, čokoládového krému a pikantních pomerančů byla naprosto delikátní.
Obsluha byla rychlá, efektivní, prezentovala pokrmy, nic nescházelo, ale kvalita jídla by si zasloužila rozhodně větší nadšení a nějaký ten úsměv by též neškodil. Vím, že si na to stěžuji skoro u každé recenze, ale netuším, zda je vada ve mně, nebo se v Česku prostě nikdo neusmívá. Ach jo.