Shrnutí: „Pro uspořádání velkého rodinného oběda s jídlem objednaným předem rozhodně doporučuji. S kvalitou pokrmů tentokrát velká spokojenost, oceňuji vstřícnost při objednávce a výběru menu.“
Toto hodnocení se nevztahuje k náhodné návštěvě, ale k předem objednanému rodinnému obědu pro 13 lidí.
Nepočítám-li olomouckou Vilu Primavesi, která je navíc pro naši rodinu už dost daleko, nenašla jsem v okolí mého rodiště moc možností, kam pozvat rodinu na oslavu narozenin. Naštěstí jsem si vzpomněla na Expedici ve Šternberku a teď už vím, že to bylo šťastná volba.
Místa jsem si rezervovala přes email několik týdnů předem, ale na promyšlení menu jsem měla dost času, protože objednat jídlo stačilo 2 dny před akcí. Jídlo mělo být spíše lehčí a bez dezertu, protože samotná oslava měla probíhat po obědě v domácím prostředí. V jídelním lístku na webu je uvedená jako polévka jen česnečka zmíněná v ostatních recenzích, od té mě ale představa třinácti lidí bojujících s rozpuštěným sýrem odradila. Požádala jsem proto o přípravu hovězího vývaru s nudlemi a játrovými knedlíčky. Jako hlavní jídlo jsem si vybrala vepřovou panenku se schwarzwaldskou šunkou a žampiony a opékané brambory. Není to, pravda, zrovna nápadité menu, ale při výběru jídla pro 13 lidí ve věku od 4 do 85 let (z nichž někteří jsou dost konzervativní) jsem se snažila, aby všichni mohli jídlo alespoň sníst, když ne si extra pochutnat.
Potěšilo mě, že mou objednávku paní vedoucí obratem potvrdila včetně knedlíčkové polévky a současně mi ale nabídla další možnosti neuvedené v jídelním lístku, který se ostatně v současnosti připravuje nový. Nabídla mi různé varianty dětských jídel nebo jídla české kuchyně, např. králíka na tymiánu se šťouchanými brambory, a z nabídky jsem pochopila, že by mi v Expedici zřejmě připravili v podstatě jakékoliv jiné jídlo na přání. Objednávku už jsem ale neměnila, pouze dětem objednala poloviční porce.
Stůl jsme měli připravený v místnosti, jejíž rekonstrukce podle drobných nedodělků zřejmě právě finišuje, jinak prosvětlené, vzdušné, bez zbytečné výzdoby, ostatně impozantní klenuté stropy jsou výzdobou samy o sobě. Skutečnou radost mi udělala roztopená krbová kamna, ze kterých se linulo tak krásné a příjemné teplo, že jsem zase jednou mohla sedět v restauraci s krátkým rukávem (fakt nesnáším zimu u jídla). Potěšily mě také vtipné stoly, které měly desku pod sklem zasazeným v kovovém rámečku vysypanou kávovými zrnky. Pěkné.
Po přípitku následovala polévka, která postupným rozléváním do nezahřátých misek trochu utrpěla, co se teploty týká. Jinak byla výborná, vývar silný, ale ne příliš mastný, knedlíčky jako od maminky, pouze nudle podezřívám z nedomácího původu. Tentokrát žádný problém s nedostatkem soli. Příjemné bylo, že jak zbývající polévku, tak následující maso se šťávou nechala servírka stát na odkládacím stolku, abychom si mohli případně přidat. Což jsme v případě masa obzvlášť uvítali, protože jídlo tentokrát po přídavku přímo volalo.
Vepřová panenka byla měkká, šťáva k masu byla opravdu silnou masovou šťávou, nikoli zahuštěnou hmotou pudingového vzhledu. Chuť i vůni omáčky poněkud ovládala výrazná schwarzwaldská šunka, chuť masa ale nepřehlušila a výsledná kombinace s žampiony mi nakonec opravdu sedla (a mám dojem, že většině hostů taky). Výborné byly opečené brambory – zde čtvrtky brambor ve slupce opečené v peci na pizzu. To je ostatně místní specialita, bramborové přílohy připravované v peci. A jak jsem se dozvěděla od zkušenějších návštěvníků, bramborové přílohy jsou tu vyhlášené a velmi oblíbené. Nedivím se, tyhle prosté opečené brambory byly skvělé. Jen obligátní hromádku syrové zeleniny bych si odpustila. Kvasnicové pivo z Litovle bylo výborné.
Obsluha se mi zdála maličko nervózní a nějakou výraznou přidanou hodnotu taky neposkytovala, ale všichni byli slušní a ochotní. Výsledné body, které uděluji jsou průměrem mezi personálem na place, který byl prostě OK, a paní vedoucí, se kterou jsem řešila objednávku a které bych za výborný přístup dala bodů 5. Pochutnali jsme si, navíc za neskutečnou cenu. Jídlo zřejmě nebylo účtováno po porcích, ale jako celek, navíc s patnáctiprocentní cenou pro oslavence. Měla jsem v peněžence připravený zhruba dvojnásobek :) (Platební karty tu zatím nepřijímají, hostinu ale může člověk kromě hotovosti zaplatit i převodem po vystavení faktury.) Byli jsme velmi spokojeni, pro uspořádání podobného oběda či oslavy rozhodně doporučuji a při další podobné příležitosti už nebudu váhat, kam jít na oběd.