Baltazarova sýrárna na Břevnově patří mezi jeden z obchodů, které dělají z Bělohorské ulici vhodnou k nákupové procházce. Chodím sem pravidelně, dnes jsem se stavila ověřit stav a také samozřejmě něco nakoupit. Rozměrem je to podnik menší, ale sortiment je obdobný jako v dalších pobočkách řetězce Cheesy (tj. hlavně holandské sýry a pár italských, francouzských…). Jediný problém, který tu vždycky mám, jsou názvy a jak se vůbec v těch sýrech zorientovat (proto trochu delší recenze se sýrovou polemikou).

Jsem dítě tradičně odkojené 30%-ním (a když byl svátek, tak 45%-nim) českým „eidamem“ a existenci jiných sýrů jsem objevila až v ranné dospělosti. Přiznám se, že v názvosloví mám hokej pořád a trochu mi to připomíná návštěvu v lékárně (= účinná látka je paracetamol, ale jednou se to jmenuje Paralen, kdežto podruhé Panadol, je to jinak zabalený, ale funguje to stejně).

V Cheesy je to podobné, jen se motá použití účinných látek a oficiálních názvů – jedna stěna je totiž plná cihel sýrů s ikonkou zvířete dle typu mléka a názvy jsou vlastně jen udáním uleželosti sýra tj. starý, mladý, uleželý (účinná látka = různě staré zkvašené mléko :-)). Jak jsem vydedukovala (ale nikdo mi to nepotvrdil), tak tyto sýry jsou ale povětšinou gouda (= oficiální název asi jako ten Paralen). Takže když se další cihla jmenuje maasdam, kaškaval, edam apod., tak už bych vlastně měla znát postup výroby, abych se dozvěděla, jak je sýr starý? No, každopádně, v tomto obchodě se to bez zeptání a rýpání do obsluhy nedozvíte.

Já jsem se tedy tentokrát tvářila, že nejdu najisto (což obvykle dělám, protože ujíždím hlavně na těch mladších kozích sýrech). V obchodě jsem byla sama, rozhovor s dredovatým mladíkem jsem zahájila přáním nějakého štavnatého měkčího sýru – a ejhle – nabidnuta mi byla „mladá gouda“! Ochutnávka nikoliv. OK, risknu to a žádám si cca 1 cm silný plátek (cena je někde kolem 35 Kč/10 dkg).

Od mé minulé návštěvy přibyl nový chladící pult na pravé straně obchodu, takže se přesouvám k němu a zjišťuji, že tam nově bydlí různě bylinkové goudy, nějaké ty tvrdé sýry z Itálie (parmazán, provolone), řecká Feta firmy Dodoni (v nálevu a o něco dražší než v nedaleké Bille)… Moji pozornost přilákaly dva sýry pod názvy morbiére a tomme de savoie – zatím jsem o nich nikdy neslyšela (doufám, že moje neznalost bude omluvena).
Oba sýry jsou evidentně zrající, s tlustší žlutošedou kůrkou, morbiére má v centru i modravý proužek, u kterého se nesprávně ptám, zda je to modrá plíseň. Mladík i zde moji neznalost omluvil a poučil mě, že proužek je tvořen popelem stejně tak jako šedavá barva kůrky. Díky neznalosti ale dostávám ochutnat. Morbiére je horský sýr z kravského mléka a je DOST SILNÝ – ostrý, pikantní a na mě až moc smradlavý. Za to tomme de savoie je krásně hladký, smetanový a nasládlý – beru ho (cena je 50 Kč/10 dkg). Příbírám ještě krabičku sušených rajčat (z doplňkové nabídky nakládané zeleniny). Sečteno, podtrženo – nové informace s trochou vlastního přičinění, 2 sýry a rajčata celkem za 187 Kč. Takže vlastně spokojenost.