Shrnutí: „Na koktejly moc nechodím, v Krumlově bych ale pít začala.“
V některých hezkých městech je zázrak najít místo, kde se dá jen posedět. O možnosti najít místo, kde zůstat toužíte, jsem už v Českém Krumlově ani nesnila. A pak přišla procházka , kterou jsem si pro velký úspěch hned druhý den musela zopakovat…
Bar stojí hned vedle další pamětihodnosti, zámku, který po několika návštěvách příliš zábavy nenabídne, a z televizního pořadu známé pizzerie, obojí ale v klídku nechte být a radši si odpočiňte u dobrého pití.
Apotheka je celkem maličká, místnosti vévodí bar z masivního dřeva a za ním obrovská police jako z lékárny před sto lety. Usadit se můžete buď na jednu ze dvou pohovkolavic, nebo na tonetku k menším stolkům. Kouř se tu sice občas objeví, ani jednou jsme však neodcházeli načichlí. Lehce potemnělou, skoro alchymistickou atmosféru narušují dvě věci – hraje příjemná latinskoamerická hudba a krásnými, levandulově nalakovanými špaletovými okny prochází jarní slunce. Navečer tu vládne přítmí a místnost osvětluje jen pár postranních světel a svíčky, lustr ani nevypadal zapojený do elektřiny.
Obsluhoval nás velmi příjemný barman a číšník v jednom, i při plném podniku vše stíhal a zvládnul se dokonce zeptat, zda jsme spokojení.
V značně ohmataném lístku je sice v úvodu napsáno cosi o tom, že nápoje někdy v budoucnu budou rozřazeny dle „léčebného“ účelu – povzbuzováky, afrodziaka atd., ale naštěstí byly nebásnicky ponechány v nudných kategoriích podle hlavního podílu alkoholu v nich namíchaném.
Bar nabízí slušný výběr šampaňského, víno, točený Budvar a kávu, nic z toho jsme ale neochutnali, víc nás zaujal denní drink – Metaxina (podle obrázků z Wikipedie dost hnusný brouk), hořkosladký nápoj, jehož obsahem byla Metaxa, čerstvě vymačkaná citronová šťáva, třtinový cukr a víc si nevzpomínám, každopádně jsem si musela hned dát druhou. Osvěžující a nebezpečně lehce pitelná záležitost. Zdánlivě „nudná“ receptura Cosmopolitanu byla obohacena o malinovou šťávu, celkem dobré, ale trochu mi tou přemírou chutí připomínal zmrzlinu Calipo. Ochutnala jsem i nealkoholickou Judy, na léto pro řidiče fajn, ale já už se těším, až si tu dám zas něco pořádného, před autobusovou cestou jsem na větší risk neměla odvahu.

