Myslím, že jako doporučení téhle patisserie by mohlo stačit, když si prohlédnete obrázky v sekci Törtchen na jejich webu (http://www.albrechts-patisserie.de/tartes.html), ale ráda k té sexy podívané dodám i nějaký slovní komentář.

Cukrárna je roztomilá a poměrně malá, zato s velkou výlohou, která dovnitř vpouští spoustu světla. Většina míst k sezení se nacházela venku na širokém chodníku, kde byl rozložen bílý dřevěný nábytek s červenými kostkovanými ubrusy a polštářky. Dorazili jsme v podstatě už po zavíračce (18.00), kdy se zahrádka zrovna sklízela a v prosklených pultech už toho moc nezbývalo – ovšem problém vybrat si jsme měli i tak.

Příjemná obsluha (posléze jsme z webu zjistili, že nejspíš sama majitelka) širokým úsměvem rozptýlila naše obavy, zda nejdeme moc pozdě, a naopak nám slíbila naložit s sebou dva zákusky za cenu jednoho. Což byla výzva a oříšek zároveň – všechny dortíky vypadají nádherně a doslova vypiplané k dokonalosti (četla jsem postřeh, že místní dezerty vypadají, jako by je dělaly cukrové víly – velmi přesné). Ovocné, krémové, čokoládové, pult se zmrzlinou… tolik lásky a krásy tam prostě nemůžete jen tak nechat. Nojo, jenže nás ještě čekal večerní fine dining (a v jiné krabičce už jsme t.č. nesli dva obří cupcakes z Friedrichshainu, ehm), takže jsme se nakonec bolestně uskromnili a nechali si do krabičky opatrně naložit pouhé dva kousky plus tři Macarons (1,20€/ks). Vanilkový byl příjemnou klasikou, ovšem malinový i mučenkový nás dostaly mnohem víc – nadýchané a zároveň křupavé nepřeslazené placičky spojoval příjemně nakyslý krém s výraznou chutí ovoce, báječná kombinace. Já zkusila Eclair au cassis – malý zákusek z odpalovaného těsta, ve kterém tradiční čokoládovou nebo kávovou náplň a polevu nahradil černorybízový krém a fialová jogurtová poleva. Opět příjemně vyvážené mezi sladkostí a kyselostí, s lehkou texturou těsta i krému. Přítelova jahodová tartaletka poslala svou jmenovkyni od Paula na lavici náhradníků vizuálně i chuťově – úhledný kopeček štavnatých jahod na lehoučkém vanilkovém krému a křehkém těstovém košíčku nám bude v Praze chybět. Oba zákusky stály kolem 2,50€/ks, vzhledem k večerní slevě jsme za všechno dohromady platili necelých 6 euro.

Odpoledne se sem prý obvykle nahrne spousta dětí a matek z buržoazního okolí – to se mi takhle v neděli večer naštěstí nestalo, ale stejně bych měla únikový plán: na konci ulice je příjemný parčík s dvěma historickými vodárenskými věžemi zvanými Tlustý a Tenký Hermann, kde si můžete dortíky v klidu vychutnat na lavičce při pozorování stylových, zaopatřených Berlíňanů hrajících pétanque.

P.S. Kromě Rykestrasse má Albrecht ještě dvě pobočky na západě – v Charlottenburgu a Schoenebergu.